rok 1911, olej na dřevě, signováno a datováno vlevo dole O.Blažíček 1911, na rubu štítek Waldesovi obrazárny, inventární štítky Národní galerie v Praze a několik výstavních štítků, rozměry malby 90 x 64,5 cm, celkové rozměry s rámem 99,5 x 75 cm, původní autorská adjustace, mírně poškozeno, viz foto.

Provenience: Obraz pochází z věhlasné Waldesovy obrazárny, v roce 1939 zabaveno gestapem, následně deponováno ve sbírkách Národní galerie v Praze, v roce 1996 v restituci vráceno dědicům továrníka Jindřicha Waldese.

Vystaveno: Dům umění města Brna, Soubor O. Blažíčka, rok 1957, pod č. 288.

Vystaveno: Obecní dům, Praha, Souborná výstava prof. O. Blažíčka, duben - květen 1959, pod č. 31

Vystaveno: Hlinsko, rok 1972, O. Blažíček, pod č. 2

Vystaveno: Jihlava, rok 1974, O. Blažíček, pod č. 3

Odborná expertiza: PhDr. Naděžda Blažíčková-Horová

Tentative estimated price (EUR): 12 000 - 20 000 Tentative Starting price (EUR): 4 800

Předložený obraz „Interiér chrámu sv. Barbory v Kurné Hoře“ je nepochybná a velmi krásná práce malíře prof. Oldřicha Blažíčka. Malířova osobitě zabarvená a mimořádná dovednost zachytit interiéry architektur mu vynesla v roce 1921 profesuru kreslení a malby na Vysoké škole architektury při Českém vysokém učení technickém.

Kutnou Horu s mnoha gotickými památkami Blažíček navštívil právě už v roce 1911 a tehdy ho zaujala vnitřní i vnější architektura chrámu sv. Barbory. Posuzovaná malba chrámového interiéru zachycuje atmosféru tohoto unikátního místa a přenáší diváka do éry, kdy byl chrám postaven. Prvním dojmem je impozantní výška a prostornost interiéru, která vytváří dojem neskonale vznešeného prostoru. Barevná bohatost šedí a jejich jemných odstínů rozehrávají světelné hry prostoru. Kombinace barev podporuje celkový dojem působivosti a tajemství interiéru chrámu, v níž může divák pociťovat smíření a úctu k historii a víře.

Atraktivitu tohoto sběratelsky velmi vzácného díla podtrhuje nejen jeho bohatá výstavní historie, ale také doložený historický fakt, že tato olejomalba byla v minulosti součástí významné umělecké sbírky továrníka Jindřicha Waldese.

Oldřich Blažíček se narodil 5. ledna 1887 ve Slavkovicích. V mládí žil v Rožné a v Bystřici a v roce 1904 se vyučil malířem pokojů v Bobrové. O rok později se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako malířský dělník. Jeho akademická dráha začala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval u profesorů Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera a Jakuba Schikanedera. Později přešel na Akademii výtvarného umění a studoval pod vedením Hanuše Schweigera. V roce 1913 obdržel Hlávkovo stipendium, díky kterému cestoval do Itálie a Dalmácie.

Blažíček byl známý především jako krajinář, ale také jako malíř architektonických interiérů, zátiší a portrétů. V jeho tvorbě lze spatřit silný vztah k krajině Horácka, ale také zobrazení předjaří s tajícím sněhem nebo architektonických interiérů, jako jsou chrámové interiéry sv. Marka a svatovítské katedrály v Praze. Kromě malby se věnoval i figurálním kompozicím a zobrazoval různá prostředí, od dětských hřišť po cirkusová vystoupení.

V roce 1921 se stal profesorem kreslení a malby na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde vedl odborné školení učitelů až do uzavření českých vysokých škol německými okupanty za druhé světové války. Přesto jeho umělecká kariéra pokračovala.

Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho díla byla oceněna na mezinárodních výstavách, včetně výstavy v Paříži v roce 1921 a výstav Carnegiho institutu ve Spojených státech.

Oldřich Blažíček zemřel 3. května 1953 v Praze.