Železný Brod - nádraží, rok 1983, olej na plátně, signováno a datováno vpravo dole J.Jíra 83, na rubu přípis autora a štítek Galerie DÍLO, rozměry malby 70 x 80 cm, celkové rozměry s rámem 72 x 82 cm, velmi dobrý původní stav, viz foto, autorská adjustace.

Provenience: Významná privátní sbírka českého výtvarného umění z 2. poloviny 20. století.

Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.
Z posudku: Posuzovaný obraz „Železný Brod - nádraží“ je originálním, velmi kvalitním, typicky expresivně podaným a motivicky neotřelým dílem Josefa Jíry, jednoho z nejvýraznějších umělců generace narozené mezi dvacátými a třicátými lety dvacátého století, generace, která nastupovala na scénu po druhé světové válce a hrála klíčovou roli při opětovném navázání na přerušenou tradici vývoje českého moderního umění. Jméno Josefa Jíry, „maloskalského Chagalla“, jak byl často nazýván, je spojováno s krajinou Podkrkonoší a mimořádnou svérázností a osobitostí jak uměleckou, tak lidskou. Malíř sám sebe vnímal jako „obyčejného člověka“, což Bohumil Hrabal precizoval slovy, že „Josef Jíra je opravdu neobyčejně obyčejný člověk“. Byl velkým vyznavačem života se všemi jeho až požitkářsky konzumovanými dary.
„Nikdy v životě bych asi nebyl schopen udělat nějaký obraz, aniž bych se vázal k nějakému místu, určité vzpomínce nebo prožitku,“ prohlásil o sobě kdysi Jíra. Jeho životní zkušenosti se vždy prolínaly s malířskou tvorbou. Obrazy vznikaly jako výsledky vzrušeného prožívání vnitřních sporů a konfliktů a v tomto smyslu jsou plné emocí, napětí i romantické dramatičnosti. Rodokmen jeho sugestivní malby rytmizovaného rukopisu a znepokojivě rozezvučených barev sahá až k vizionářům expresionismu.
Předložený obraz „Železný Brod - nádraží“ je krásnou a výrazově silnou, vyzrálou Jírovou prací, jež ztvárňuje autorův autentický zážitek z rodného kraje na pozadí jeho typické obrazové symboliky.
Jestliže většinou zachycoval Josef Jíra motiv volné, venkovské krajiny okolo Malé Skály, kde prožil dětství a bydlel a tvořil od šedesátých let, jeho krajem zaslíbeným bylo celé Podkrkonoší a oblast Českého ráje. Na předloženém obraze Josef Jíra ztvárnil mimořádně sugestivní výtvarnou formou, založenou na kolorististickém a tvarovém kontrastu, železnobrodské nádraží v zimním čase; čase, který malíř jako někdejší vášnivý lyžař miloval. Zob azil zde moment, kdy světlo nádraží jako by magicky přitahovalo různé lidské existence, a to jak ty, které spěchají domů, tak ty, které chtějí strávit ještě nějaký čas v nádražní hospodě, tzv. „nádražce“.
Malířský výraz tohoto plátna je založen na strukturálně bohatě rozrůzněných hutných barevných pastách. V téměř barokně syrovém způsobu malby „i černá stává se barvou“ (jak bylo o autorových dílech trefně napsáno) a zářivá bílá doslova křičí ve své „nahosti“ a „obnažení“.
V levé části plátna využil Josef Jíra psychický dosah svého typického detailu, přezvětšeného oka. Vtělil do něj svá osobní traumata i jakýsi úděs nad možností „samoty v davu“, samoty kafkovského ražení, která se zrcadlí v izolovaných postavách, jež se pomalu trousí k nádraží.

Josef Jíra se narodil 11. října 1929 v Turnově. Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Jeho vzdělání začalo na šperkařské škole v Turnově, kde se specializoval na rytí diamantů. Později pokračoval ve svém studiu na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze, kde byl studentem profesorů Miloslava Holého, Otakara Nejedlého a Vlastimila Rady. Po určité době opustil AVU kvůli své kariéře v lyžování, ale po úrazu se ke studiu vrátil.

Jíra byl známý jako vynikající český malíř, grafik a ilustrátor. Jeho malířská tvorba byla silně ovlivněna prací s drahými kovy a evropským expresionismem. Ve své tvorbě kombinoval vzpomínky, mystiku, přírodu a ruch velkoměsta. V průběhu své kariéry podnikl mnoho cest, během kterých navštívil Sovětský svaz, Paříž, Bejrút, Damašek, Itálii, Francii, Španělsko, Gruzii, Arménii a Kubu. Tyto cesty ovlivnily jeho umění, zejména v používání různých materiálů a technik, jako jsou koláže a asambláže.

V 80. letech 20. století zrealizoval svůj celoživotní sen vybudováním galerie výtvarného umění v Boučkově roubeném statku na Malé Skále, kde shromáždil díla více než 80 českých umělců. Navíc, Jíra obnovil a zdobil kapli sv. Vavřince na Malé Skále sérií obrazů Křížové cesty. Také vytvořil dřevěný Betlém v nadživotní velikosti pro Kryštofovo údolí.

Během své kariéry získal mnoho ocenění, vystavoval svá díla na řadě samostatných i skupinových výstav a byl spoluautorem vitráže pro hotel Intercontinental v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha galeriích v České republice, na Slovensku a v Puškinově muzeu v Moskvě. V roce 2004 vydal svou monografii.

Josef Jíra zemřel 15. června 2005 na Malé Skále u Turnova, kde prožil mnoho let svého života obklopen přírodou, zvířaty a svým uměním.