olej, plátno na lepence, rozměry malby 19,5 x 27 cm, signováno vpravo dole A. Chittusssi, na rubu pozůstalostní razítko autora, štítek Waldesovy obrazárny s číslem 1850, přípisy, štítek Národní galerie v Praze s inventárním číslem O 2130, celkové rozměry 36 x 43 cm, stav viz foto, mírně poškozeno.

Provenience: Obraz pochází z pozůstalosti autora, následně se stal součástí věhlasné Waldesovy obrazárny, v roce 1939 zabaveno gestapem, následně dlouhá léta deponováno ve sbírkách Národní galerie v Praze, číslo O 2130, po roce 1996 bylo dílo v restituci vráceno dědicům továrníka Jindřicha Waldese.

Antonín Chittussi byl významný český krajinář přelomu 19. a 20. století. Narodil se 1. prosince 1847 v Ronově nad Doubravou a zemřel 1. května 1891 v Praze. Jeho tvorba prošla značným vývojem od historické malby, portrétů a žánrových námětů až k plenérovému krajinářství.

Chittussi studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, ale později opustil akademické prostředí a pokračoval ve studiu na uměleckých školách v Mnichově a Vídni. Během svých studijních let se nechal inspirovat různými uměleckými proudy, včetně barbizonské školy.

Roku 1879 se přestěhoval do Paříže, kde našel inspiraci a začal rozvíjet svůj charakteristický styl. Jeho tvorba spojila prvky českého a francouzského krajinářství, ačkoli se také občas dotýkala impresionismu. Byl fascinován motivy z barbizonského lesa, Železných hor a jihočeských rybníků.

Chittussi se věnoval plenérovému krajinářství a zúčastnil se i prestižního Salonu v Paříži, kde měl úspěch. Jeho práce získávaly pozornost a uznání nejen v zahraničí, ale také v Českých zemích.

V roce 1885 se konala jeho první souborná výstava v Praze, na které prezentoval své dílo veřejnosti. Antonín Chittussi zanechal důležitou stopu v českém umění přelomu století svou inovativní a inspirativní krajinářskou tvorbou, která spojovala různé umělecké vlivy a styly.