Wilhelm Maria Hubertus Leibl se narodil 23. října 1844 v Kolíně nad Rýnem. Jeho otec byl ředitelem katedrálního sboru. Wilhelm se nejprve vyučil zámečníkem a poté v roce 1861 začal umělecké školení u místního malíře Hermanna Beckera. V roce 1864 vstoupil na mnichovskou akademii, kde studoval u několika umělců, včetně Carla Theodora von Pilotyho.

V roce 1869 založil skupinové studio s Johannem Sperlem, Theodorem Altem a Rudolfem Hirthem du Frênes. Leibl byl ovlivněn stylem Gustava Courbeta, což vedlo k uvolnění jeho stylu a zájmu o malbu alla prima přímo z přírody. V roce 1869 navštívil Paříž, kde se seznámil s Édouardem Manetem. Během Franco-pruské války se vrátil do Německa.

V roce 1873 odešel z Mnichova na bavorský venkov, kde zobrazil místní rolníky v každodenních scénách. Jeho malby se vyznačovaly silně realistickým stylem a precizní kresbou. Žil v různých částech Bavorska, kde vytvořil některá ze svých nejznámějších děl, včetně "Tři ženy v kostele" (Kunsthalle, Hamburk).

Leibl maloval bez předběžné kresby a pracoval přímo s barvou, což bylo blízké impresionismu. Jeho oddanost zobrazení reality mu vynesla uznání v rámci umělecké skupiny známé jako Leibl-Kreis. Během své kariéry vytvořil sérii leptů a jeho kresby uhlem jsou známé svým mistrovstvím ve světle a stínu.

V roce 1898 navštívil Nizozemsko a o rok později bylo jeho dílo zařazeno na výstavu berlínské secese. Wilhelm Maria Hubertus Leibl zemřel 4. prosince 1900 ve Würzburgu ve věku 56 let.