Základní údaje
| technika | 3x olej, písky, sololit |
| rozměr | 149,5 x 366 |
| stav díla | Radoslav Čáslavský se narodil v Mladé Boleslavi a vyrůstal v romantické krajině Bělé pod Bezdězem. Svůj pozdější pracovní život strávil v Praze, kam se odstěhoval ve 40. letech a vyučil se chromolitografem. K tomu následně vystudoval UMPRUM v ateliéru dekorativní malby pod vedením Emila Filly, jehož vliv si v díle zachoval. Pro své kvality byl přijat do spolku Mánes a zúčastnil se poslední výstavy, stejně tak jako Výstavy mladých nebo expozic žáků Fillovy školy v Turnově a Jičíně. Čáslavského dílo je stylově značně rozmanité, protože za svůj život vystřídal mnoho poloh. Jako žák Filly pronikl do expresionismu, díky kterému mohl dodat svým myšlenkám tvar a přidat napjatou atmosféru. Tato poloha se v jeho díle objevovala prakticky až do konce. Přidávala se k ní fascinace surrealismem, bohatým na tajemné objekty a prostředí. Až když vyčerpal možnosti konkrétního umění, začal v duchu abstrakce kombinovat syté barevné plochy. Ty vedle sebe neumisťoval v harmonické geometrii, ale v podivných mlhovinách, u kterých divák mohl předpokládat zrod nových věcí. U trilogie Kainovo znamení také vidíme kombinací různých období. Ve výrazně symbolickém podání klasického oltářního schématu sledujeme hluboké existenciální sdělení. Téma zla, které vychází z prostoru mimo podstatu člověka, pojal autor velmi lyricky. Svědčí o tom prostřední plátno s kyticí rudých růží, pravděpodobně symbolizujících smrt Ábela a zemi přijímající jeho krev. Na pravé straně výjev pokračuje krvavou, mlhovině podobnou spirálou stoupající z Kainovy ruky k nebi. Počátek Kainova hříchu žárlivosti autor pravděpodobně zachytil na levém plátně. Může jít o okamžik, kdy se během procházky po poli schyluje k bratrovraždě. Na první pohled zcela oddělená plátna umělec propojil pomocí cíleně umístěných barevných detailů. Občasným narušením tohoto systému však docílil prostorového napětí a dějového oddělení. |
| autor | 1925-2012 |
Popis
O autorovi
Radoslav Čáslavský se narodil 14. března 1925 v Mladé Boleslavi a vyrůstal v Bělé pod Bezdězem. Od 40. let do konce svého života žil v Praze. V letech 1941-1945 se vyučil chromolitografem a následně v letech 1945-1950 absolvoval pražskou UMPRUM v ateliéru dekorativní malby u profesora Emila Filly. V roce 1951 se stal členem spolku Mánes a účastnil se jeho poslední členské výstavy. Zúčastnil se různých výstav včetně „Výstavy mladých“ v Brně, výstavy v Jízdárně pražského hradu a „Pražských salonů“. Pracoval jako výtvarník na výstavách a expozicích pro muzea v Bělé pod Bezdězem, v Doksech, pro Vojenské historické muzeum v Praze na Hradčanech a ve Kbelích.
Radoslav Čáslavský působil také jako pedagog, naposledy na střední umělecko-průmyslové škole v Praze na Žižkově. V letech 1960–1990 se věnoval malbě krajiny v oblasti na Sázavě – Rataje nad Sázavou – Ledečko, prezentované jako "Ratajské motivy". Uskutečnil několik samostatných výstav, včetně výstav v Praze a dalších městech. Radoslav Čáslavský zemřel 14. června 2012.
