Jiří Beránek, narozený 21. listopadu 1945 v Borkovicích, byl český sochař, malíř, vysokoškolský pedagog a tvůrce konceptuálních a land artových projektů. Patřil ke generaci umělců, kteří začali studovat ve svobodné atmosféře 60. let, ale vysokou školu ukončili v nejhorším období normalizace. Širší veřejnost se mohla seznámit s jeho tvorbou až po pádu komunistického režimu.

Jiří Beránek pocházel z jihočeské rodiny lesního inženýra a jeho dětství bylo ovlivněno životem na statku a v beskydské přírodě. Tato zkušenost později silně ovlivnila jeho uměleckou tvorbu. Rodina se přestěhovala do Luhačovic, kde Jiří Beránek pomáhal otci, který pracoval jako geodet vyměřující lesní cesty.

Po ukončení základní školy navštěvoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze v letech 1961–1965. Poté, co složil zkoušky na ČVUT, se rozhodl pro studium sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v letech 1966–1972 u profesora Vincence Makovského a po jeho smrti u profesora Karla Lidického.

Jiří Beránek začal svoji profesionální kariéru v Praze, ale později se přestěhoval do Jeseníků, kde spolu s dalšími umělci vytvořil uměleckou skupinu. Během normalizace byly jeho možnosti vystavovat omezené, ale i přesto se účastnil různých privátních výtvarných aktivit.

V roce 1985 se Jiří Beránek oženil se svou druhou ženou Jolantou a přestěhoval se do Kolodějí, kde vytvořil velkou část svého díla. Byl zakládajícím členem několika uměleckých skupin, až do pádu komunismu se zúčastňoval výstav pouze v menších galeriích mimo centrum.

Po roce 1989 měl možnost prezentovat svou tvorbu na mezinárodní scéně. Získal tvůrčí stipendium Jackson Pollock-Krasner Foundation a vystavoval ve více zemích, včetně USA, Finska, Norska, Švédska, Dánska, Švýcarska a Nizozemska.

Roku 1993 začal působit jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a později na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity Plzni, kde založil ateliér sochařství.

Jiří Beránek žil a pracoval v Kolodějích a na ZČU v Plzni. Zemřel 26. ledna 2021 po krátké a těžké nemoci.