Základní údaje
technika | kvaš, papír |
rozměry | 40 x 29 |
rok vzniku | 1946 |
signatira | sign. PD Mizera 14. 11. 46 |
rám | rám |
stav díla | vzadu štítek Ludvíka Kundery, autor patřil ke třetí generaci surrealistů, kteří tvořili během války. Podílel se na aktivitách žižkovského a spořilovského okruhu surrealistů, spolupracoval také se Skupinou Ra, které přispíval do sborníků. Byl básník, dramatik a malíř. V malířské tvorbě byl ovlivněn kubismem, nabízená položka však vznikla pravděpodobně za jeho pařížského pobytu, kde se dostal do kontaktu s nově vznikajícím Dubuffetovým okruhem a vtáhl tak do své tvorby prvky informelu. Toto dílo je unikátní svým raným dialogem se světovým proudem, který české umění začne reflektovat až o téměř desetiletí později |
autor | 1919-1951 |
Popis
O autorovi
Otto Mizera, známý též jako Otta Mizera, se narodil 29. května 1919 v Praze. Byl významným českým surrealistickým a kubistickým výtvarníkem, překladatelem a publicistou.
Mizera absolvoval studium reálného gymnázia v Libni, kde v roce 1938 maturoval. Během svého působení na gymnáziu se seznámil se Zdeňkem Lorencem, dalším členem budoucí surrealistické skupiny Ra. Po maturitě v roce 1938 odešli společně do Francie a zapsali se na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Jejich studia však byla přerušena uzavřením českých vysokých škol nacisty.
V roce 1939 společně založili v Libni Divadlo U zelené růže, které však působilo pouze krátkodobě. Po uzavření vysokých škol nalezl Mizera zaměstnání v Topičově nakladatelství a později pracoval jako knihovník. V letech 1940–1942 navštěvoval Školu Mánesa, kde ho učil figurální kresbu a portrétování Vladimír Sychra. Během této doby spolupracoval se surrealistickou skupinou Ra a inicioval vydání jejího sborníku "Roztrhané panenky" v roce 1942.
Po skončení druhé světové války se Mizera krátce přihlásil na studium architektury, které však brzy opustil. V roce 1946 a 1947 navštívil Paříž, kde nakonec zůstal a do Československa se již nevrátil. V Paříži se věnoval výhradně výtvarnému umění, kde byl ovlivněn zejména kubistickým obdobím Pabla Picassa.
Otto Mizera ukončil svůj život sebevraždou 21. října 1952 v Paříži.