Základní údaje
technika | olej, karton |
rozměry | 32,5 x 47,5 |
signatira | sign. PD O. Bubeníček |
rám | rám |
stav díla | na rámu oděrky, konzultováno a ověřeno PhDr. Michaelem Zachařem. Ota Bubeníček byl malíř, loutkař, absolvent pražské AVU, člen krajinářské školy prof. J. Mařáka, jehož dílem byl ovlivněn stejně jako tvorbou Antonína Slavíčka či Rudolfa von Ottenfeld. Bubeníčkovým hlavním tématem bylo ztvárnění českého venkova a jeho proměn během plynutí jednotlivých ročních období. Navazuje ponejvíce na slavíčkovský typ s projasněným až heroickým vyzněním krajinného rázu. |
autor | 1871-1962 |
Popis
O autorovi
Ota Bubeníček se narodil 31. října 1871 v Uhříněvsi. Pocházel z umělecky založené rodiny řídícího učitele Josefa Bubeníčka a byl nejmladším z šesti dětí. Původně pracoval jako litograf v pražském Haasově grafickém závodě, ale v letech 1899–1904 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Během svého studia na Akademii byl ovlivněn dílem Julia Mařáka, ale měl možnost studovat u něj pouze jeden rok. Také čerpal z rad a tvorby profesorů Antonína Slavíčka a Rudolfa von Ottenfelda.
Bubeníčkova díla se většinou zaměřovala na českou krajinu. Jeho obrazy často zobrazovaly chalupy, stromy, rybníky a pole. Maloval v duchu realismu, s důrazem na neporušený charakter přírody a bohatou barevnost. Jeho díla z této doby slouží také jako dokumentární záznamy české krajiny. Bubeníček byl také vášnivým loutkářem; v roce 1914 se stal jedním ze zakladatelů Loutkového divadla Umělecké výchovy na Vinohradech, kde kromě herectví navrhoval dekorace k inscenacím.
První světová válka přerušila jeho uměleckou kariéru, kdy byl přidělen k restaurování poničených fresek a k znovuzřízení vnitřku kostela sv. Mikuláše v Praze. Po válce strávil nějaký čas na Slovensku, ale většinou maloval v Česku. V roce 1943, během druhé světové války, byl zatčen gestapem a vyslýchán.
Ota Bubeníček zemřel 10. září 1962 v Mladé Vožici. Jeho dílo a přínos k českému umění a loutkářství zůstává významným dodnes.