pův. kožená vazba s kovovým zapínáním, chybí tit. list, některé listy opravovány

starý tisk

22,6 x 18,5 x 11 cm

1697-1698

autorem textu je Martin von Cochem (1634-1712), českého překladu Edelbert Nymburský: kapucín v klášteře v Horšovském Týně a u sv. Klimenta v Praze. Jeden z prvních překladatelů Velkého života pána a Spasitele našeho Ježíše Krista a nejsvětější a nejmilostivější matky Marie Panny (1698). Jde o nejrozsáhlejší dílo kapucína Martina z Kochemu, které věrně podle německého originálu nazval Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny (přes 1100 stran kvartového formátu tiskem poprvé vyšlo roku 1698). Jak název naznačuje, Kochemův spis je obsáhlým vypsáním Kristova života. Jeho základem jsou nejenom evangelia, ale i apokryfy, středověké revelace, cestopisy a popsání Svaté země, mariánské, anenské i josefské a další legendy, astronomické a mnohé další spisy. Hlavní pozornost věnoval Martin z Kochemu Kristově vykupitelské smrti a vzkříšení, ale mimořádný důraz je zde kladen také na úlohu a osudy svaté rodiny, na Ježíšovy rodinné a rodové vztahy, na úlohu Panny Marie jak o hlavní mistryně a vůdkyně učedníků po Kristově smrti. Dílo vzbudilo v době svého vzniku značné rozpaky u teologů a dalších vzdělanců, ale setkalo se se zcela mimořádným ohlasem u lidových čtenářů, kterým bylo ostatně určeno. Obrovský dobový ohlas díla, desítky německých vydání během několika málo let a pozitivní vliv na lidovou zbožnost přiměly kapucína Edelberta, aby se spis pokusil přeložit do češtiny. Zvolil formu takřka doslovného překladu, k Velikému životu i k jeho autorovi pociťoval mimořádnou úctu. V předmluvě Edelbert píše, že „ani jedinkého slova z mé hlavy k ní přidaného není“. Překládal přímo z německého originálu, dokonce ani úryvky z Nového zákona se nesnažil jazykově korigovat podle tehdy nedávno vydané Bible svatováclavské. Podobně jako v Německu ani v Čechách nebyl spis přijat bez problémů. V aktech pražské konzistoře z roku 1700 se dochoval zápis, ve kterém konzistoř vytýká, že jednak nebyla provedena cenzura knihy, jednak má Veliký život nadbytek poznámek, které se neopírají ani o Písmo, ani o církví přejatou tradici. Přestože bylo všemi hlasy schváleno, že má být zakázáno číst tuto knihu a vystavovat ji na prodej, dokud nebude úplně očištěna od chyb, Veliký život v překladu Edelberta Nymburského vyšel česky bez úprav v dalších vydáních v letech 1717, 1729, 1746 a 1759. Ve druhé polovině 19. století se stal překlad Edelberta Nymburského základem pro znovuvydání spisu, který vyšel ve skalické Škarniclově tiskárně ještě nejméně sedmkrát, naposledy v roce 1901 (!). Barokní čeština Edelberta Nymburského tak pomáhala ovlivňovat slovní zásobu a představy o světě ještě našich pradědečků a prababiček. (Miloš Sládek)

1634 - 1712