Základní údaje
| stav | vydal M. Beznoska, Praha II pravděpodobně ve 20. letech, lehce zažloutlý papír, na papíře drobné skvrnky |
| technika | 5x dřevoryt |
| rozměr | vše 21 x 21 |
| rok | 1911-13 |
| signatura | vše značeno razítkem JV, sign. v tiráži JVáchal |
| popis | obsahuje listy: Strom života, Agrippa Cornelius, Jakub Boehme, Angelus Silesius a Kateřina Emerichová, autorem díla je významný český solitérní autor, který se proslavil jako grafik, kreslíř, tvůrce originálních bibliofilií, spisovatel a svérázný myslitel. Vyučil se knihvazačem, absolvoval soukromou školu A. Kalvody a grafickou školu A. Herverta. Jeho tvorba je prodchnuta mytologickými, mystickými, spiritistickými a metafyzickými motivy, přičemž se nevyhýbá ani děsivým výjevům sakrálním. Váchal byl ve svém rozsáhlém díle ovlivněn expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a secese. Pokoušel se však o vlastní stylově nevyhraněné umělecké vyjádření. Na počátku 20. století byl v úzkém kontaktu s představiteli katolické moderny, následně však křesťanskou víru zavrhl a začal se inspirovat okultismem, spolu s tím odmítl taktéž humanistické ideje |
| autor | 1884 - 1969 |
| Literatura | soupis díla Josef Kroutvor, Michal Ajvaz, Petr Hruška, Jan Pelánek: Josef Váchal, C 5, Argestea, Praha 1994 |
Popis
O autorovi
Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v Milavčích a zemřel 10. května 1969 ve Studeňanech. Do Prahy se přestěhoval v roce 1898, kde se učil u renomovaného knihaře Jindřicha Waitzmannovi a absolvoval průmyslovou školu pokračovací. V roce 1902 se stal vyškoleným knihvazačem. V roce 1904 pracoval krátce v Bělé pod Bezdězem, ale brzy se vrátil zpět do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Aloise Kalvody. V dalších letech také navštěvoval malířskou školu Rudolfa Béma a studoval leptání u Antonína Herverta. Většinu svého umění pak tvořil jako samouk.
Váchalova tvorba byla ovlivněna směsí expresionismu, symbolismu, naturalismu a secese. Přestože měl svůj vlastní jedinečný styl, jeho umělecké vyjádření nebylo striktně vymezeno žádným konkrétním směrem. Mezi hlavní rysy jeho díla patřily mystické dřevoryty, snové vize a hluboký vztah k přírodě. V určitém období svého života byl inspirován okultismem, což se odrazilo i v jeho díle.
Kromě vizuálního umění byl Váchal také spisovatelem, básníkem a filozofem. Byl jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Sursum a také se podílel na vzniku revue Veraikon. Jeho kariéra byla nejaktivnější během období první republiky, zatímco za komunistického režimu se potýkal s existenčními problémy.
