Základní údaje
| Literatura | Primus: Tschechische Avantgarde, kompletní vyobr. všech kompozic na str. 155-162; J. Toman: Foto/montáž tiskem, s. 293-296, obr. 8.3.1.-3. |
Popis
O autorovi
Karel Teige, narozen 13. prosince 1900 v Praze, byl významný český levicově orientovaný kritik a teoretik umění, výtvarný umělec, publicista a překladatel z francouzštiny. Jeho vliv sahal do téměř všech uměleckých odvětví, od architektury a výtvarného umění po divadlo, film, fotografii, typografii a literaturu. Karel Teige hrál klíčovou roli v československé meziválečné avantgardě a ovlivnil české přijetí surrealismu.
Teige se narodil do rodiny historika a hlavního archiváře města Prahy, dr. Josefa Teigeho. Svou obecnou školu absolvoval soukromě, stejně jako jeho sestra Hana. Vyrůstal v rodinné vile v Neveklově a od roku 1911 studoval na reálném gymnáziu v Praze. Po maturitě v roce 1919 začal studovat dějiny umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde se setkal s významnými osobnostmi své doby.
V roce 1920 byl spoluzakladatelem a výraznou postavou umělecké skupiny Devětsil, kde se věnoval umělecké teorii a podporoval proletářské umění. Později, v roce 1924, se zapojil do hnutí poetismu, kde psal manifesty pro Devětsil. Jeho aktivita zahrnovala také redakční práci a přednášky, a to nejen v oblasti výtvarného umění, ale i v divadle a literatuře. V roce 1929–1930 přednášel na Bauhausu v Dessau.
Teige se angažoval v Levé frontě a v roce 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR, kde působil jako teoretický mluvčí. Konec 30. let ho postavil do opozice vůči stalinskému režimu v SSSR. Po únoru 1948 byl izolován od kulturního života a čelil neustálým útokům.
Karel Teige se věnoval celoživotně i typografii, upravil mnoho knih a tiskovin pro přední nakladatelství své doby. Byl teoretikem a historikem umění, formuloval principy avantgardní estetiky a sám se na umělecké tvorbě aktivně podílel. V 30. letech se zaměřil na teoretizování o vnějším a vnitřním modelu jako hlavní teoretik Skupiny surrealistů. Pracoval také na knize Fenomenologie moderního umění od roku 1939 do své smrti v roce 1951, ačkoliv dvě části knihy byly vydány až v roce 1966 pod názvem Vývojové proměny v umění. Po roce 1948 se angažoval v přípravě encyklopedie o českém moderním umění.
Zemřel na srdeční infarkt 1. října 1951. Jeho životní družka Josefina Nevařilová i dlouholetá milenka Eva Ebertová spáchaly sebevraždu následujících dní.
