Popis
Vel. 4°, 26,1x19,7 cm. 62 čísl. s., česky, přeložil Josef Hora. Titulní strana tištěna v černé barvě. 4 celostr. barevnými lepty vyzdobil F. Tichý. Měkká šitá vazba. Vydal Melantrich v Praze v listopadu 1939 jako II. sv. edice Krásné tisky Melantricha na papíře Pannekoek v nákladu 200 číslovaných a překladatelem a výtvarníkem podepsaných výtisků, tento exemplář nese č. "46".
Poškozený a naprasklý hřbet, knižní blok ve velmi dobrém stavu.
Lit.: Arno Sáňka, České bibliofilské tisky IV., 1929-1945, Praha 1967, s. 347, č. 3876.
František Tichý byl český malíř, ilustrátor, grafik a jevištní výtvarník. Patřil k významným osobnostem české výtvarné avantgardy 20. století. V jeho díle má důležité místo malba a grafika s cirkusovou tematikou, která v sobě nesla hlubší podtext spojený s autorovými úvahami o podstatě umělecké tvorby, smyslu života, osudu člověka a jeho existenci.
O autorovi
František Tichý se narodil 24. března 1896 v Praze. Jeho rodiče se jmenovali Alžběta a Alois Tichý. Otec pracoval jako bednář u Antona Rudolfa Rosenberga, obchodníka se starožitnostmi na Smíchově. Matka pocházela z rodiny Františka Kratochvíla, obuvnického mistra z Chval. Spolu s rodiči, starším bratrem Václavem a nevidomou sestrou Antonií žili na Smíchově.
František se vyučil litografem ve firmě A. L. Koppe na Smíchově a současně navštěvoval večerní kurzy kreslení, které vedl Alexander Jakesch. V roce 1917 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Karla Krattnera. Avšak akademii opustil v roce 1923, těsně před jejím dokončením.
Po opuštění akademie pracoval v pražských kabaretech, kde vytvářel poutače a plakáty. Také působil jako knižní grafik a výtvarný redaktor v nakladatelství Melantrich. Zároveň se věnoval scénografii ve Švandově divadle na Smíchově.
V roce 1929 dostal nabídku stát se vedoucím litografické dílny v São Paulu, Brazílie, ale z finančních a politických důvodů tuto nabídku nepřijal. Zůstal v Paříži s Marií Hráskou, později svou manželkou. Zde se jeho umělecké dovednosti rozvinuly. V roce 1935 se vrátil do Prahy a věnoval se převážně malířství. Mezi lety 1945 a 1951 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde učil malbu a grafiku.
František Tichý byl výtvarníkem, který se inspiroval svými zkušenostmi v cirkuse a atmosférou manéže. Tuto inspiraci promítl do svých děl, která zahrnovala motivy balance a artistických výkonů. Jeho malby a grafiky zachycovaly také dění na ulicích měst, kavárny a periferie. Vytvářel imaginativní portréty, zátiší a věnoval se ilustraci, kresbě a typografii. Měl vliv na avantgardní umění 30. let 20. století.
František Tichý byl členem různých uměleckých spolků, včetně Devětsilu, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Umělecké besedy, Spolku výtvarných umělců Mánes a České akademie věd a umění.
Zemřel 7. října 1961 v Praze, kde zanechal významné dílo, které je dnes součástí sbírek několika prestižních galerií v České republice a na Slovensku.
