Popis
O autorovi
Zdeněk Tmej byl významný český dokumentární a reportážní fotograf známý pro své silné a působivé snímky.
Studoval na Státní grafické škole a pracoval jako asistent u renomovaného českého fotožurnalisty Karla Hájka. Začal publikovat své fotografie v časopisech spjatých s nakladatelstvím Melantrich a časopisem Pestrý týden, když mu bylo pouhých 16 let. Během druhé světové války a několik let po ní spolupracoval s dalšími významnými fotografy, jako byli Karel Ludwig a Václav Chochola, při dokumentaci divadelních a baletních představení, zejména pro tiskovou službu Národního divadla a Lucernafilm.
Tmej významně přispěl do dějin fotografie svým originálním souborem fotografií pořízených během nucené práce ve Vratislavi (tehdy německá Breslau) v okupovaném Polsku v letech 1943 až 1944. Při manipulaci s poštovními zásilkami vytvořil soubor fotografií zachycujících každodenní život a zkušenosti nuceně nasazených pracovníků. Jeho snímky nezobrazují otevřenou brutalitu, mučení nebo násilí, ale vyzařují smutek a jemné emocionální utrpení jednotlivců. Tmej často pracoval s přirozeným světlem nebo s jedinou žárovkou a používal film s nízkou citlivostí (19 DIN). Tento soubor fotografií byl později publikován v knize nazvané "Abeceda duševního prázdna" s doprovodným textem od Aleny Urbanové.
V roce 1944 se mu podařilo uprchnout do Prahy, a během květnového povstání v roce 1945 pořídil několik fotografií, včetně silného obrazu zraněného německého vojáka ležícího na pražském chodníku. Krátce po skončení války Tmej, Ludwig a Chochola podnikli dobrodružnou fotografickou cestu do poválečného Německa.
Po komunistickém puči v Československu v únoru 1948 pokračoval Tmej ve své fotografické práci, včetně dokumentace představení Státního souboru lidových písní a tanců. V roce 1951 obdrželi Tmej a Ludwig nabídku od Rudolfa Slánského, generálního tajemníka Komunistické strany Československa, na založení oddělení pro fotografii a propagaci Komunistické strany. Tato nabídka však zanikla poté, co byl Slánský odstraněn z funkce.
Tmej byl vězněn komunistickým režimem od roku 1958 do roku 1965. Po propuštění z vězení se věnoval reklamě a dokumentoval demolice a stavební projekty v pražských Vysočanech.