Základní údaje
Technika | sklo čiré a zrcadlové, lepené, broušené, matované |
Rozměr | výška 29 cm |
Rok | 1986 |
Popis
O autorovi
Václav Cigler, narozený v roce 1929, prošel významným vývojem jako výtvarník, sochař a šperkař. Ve svých uměleckých začátcích studoval Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor v oddělení rytí skla a malování a leptání skla v letech 1948–1951. Následně v letech 1951–1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Josefa Kaplického.
Václav Cigler byl členem Klubu konkretistů a Skupiny Jiná geometrie. V průběhu své kariéry působil jako vedoucí ateliéru Sklo v architektuře na Akademii výtvarných umění v Bratislavě v letech 1965–1981. Jeho díla nejsou příliš ilustrativně pojmenovávána, umožňujíc divákovi volnou interpretaci.
Začátky jeho tvorby zahrnují ryté skleněné talíře a nádoby s stylizovanými ženskými postavami. Postupem času, zejména od šedesátých let, se začal zabývat broušenými objekty z optického skla, které zachovávají základní geometrické tvary a transformují okolní realitu. Cigler se také věnoval sochařství a realizacím pro architekturu, včetně projektů pro stanice metra a obklad tubusu metra.
V oblasti šperkařství přinesl do popředí výtvarné scény nové myšlenky. Na průkopnické výstavě Ateliérový šperk v roce 1963 vystavil šperky z oblázků. Jeho šperky, často vycházející ze základních geometrických prvků, nesly vyhraněný výtvarný názor. Na výstavě v roce 1967 představil šperky, které nespadaly do běžných konvencí, včetně čelenek s kruhem před obličejem a rozměrných terčů s výřezy ve formě obličejové masky.
Celkově lze říci, že Václav Cigler se ve svém uměleckém díle zabýval vztahem mezi prostorem, přírodou, pohybem, světlem a skleněnou materií. Jeho tvorba odráží úsilí přenést složité koncepty moderní fyziky do konstruktivního umění, přičemž svá díla vnímal jako prostředek dialogu, vypovídající o osobě nositele.