Vladimír Pleiner se narodil 28. července 1891 v Brandtu u Rakovníka. Byl to český architekt, malíř a ilustrátor. V roce 1911 dokončil studium na rakovnické reálce a následně odešel na zahradnické učiliště do lichtensteinské Lednice, kde plánoval kariéru zahradního architekta. Jeho životní příběh byl však zásadně ovlivněn první světovou válkou. V létě roku 1914 byl mobilizován a odvelen na ruskou frontu. Roku 1915 přešel do ruského zajetí a prošel celým Ruskem až na tichomořské pobřeží. Následně se vrátil do svobodné vlasti, absolvovavší pozoruhodnou cestu lodí kolem celého kontinentu. Zůstal v československé armádě a roku 1927 odešel v hodnosti štábního kapitána do výslužby.

Po skončení vojenské kariéry v letech 1927 až 1930 se stal žákem Akademie výtvarných umění v Praze na speciální škole profesora Nejedlého. Během své umělecké kariéry podnikl několik studijních cest do evropských zemí, včetně Německa, Holandska, Belgie, Francie, Rakouska a Maďarska. Zásadním pro jeho další vývoj bylo studium umění předchůdců impresionismu, zejména Corota a Turnera, kterého se věnoval na svých cestách v letech 1934, 1936 a v dalších letech.

Vladimír Pleiner debutoval jako malíř ve svých čtyřiceti letech a během své dvacetileté umělecké kariéry uspořádal devět samostatných výstav. Vytvářel zejména krajiny, ve kterých se odrážel jeho hluboký vztah k přírodě. Dále se věnoval zátiší a žánrovým obrazům. Jeho díla byla prezentována na společných výstavách různých uměleckých spolků, včetně Myslbeka, Rakovnických salónů, výstav československých legionářů a Československé armády.

Vladimír Pleiner zemřel 9. října 1952 v Praze. Posmrtné výstavy jeho děl uspořádaly roku 1953 středisko Aleš v Praze a v roce 1983 Galérie Benedikta Rejta v Lounech.