Jiří Příhoda, narozený 26. dubna 1966 v Jihlavě, se ve své tvorbě věnuje prostorovým a multimediálním instalacím, intervencím do architektury a architektonickému řešení výstav a grafickému designu. Je řazen mezi nejvýraznější umělce generace devadesátých let 20. století.

Studoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze v letech 1981–1985 a následně pražskou Akademii výtvarných umění v letech 1990–1996, kde navštěvoval ateliéry Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. Absolvoval také studijní pobyty v Salcburku, Štrasburku, New Yorku a San Franciscu. V roce 1997 obdržel cenu Jindřicha Chalupeckého. V období 2005 až 2015 vedl ateliér intermediální tvorby na pražské akademii.

V osmdesátých letech prováděl soukromé land-artové performance v lesích Českomoravské vrchoviny, kde se začal zajímat o přírodu, přírodní živly a ekologii, a kde začala i jeho orientace k monumentální sochařské formě s konceptuálním přístupem.

Jeho práce z devadesátých let se pohybuje na pomezí sochařství a prostorových instalací. Vyvinul princip tzv. Kleinových lahví, který spočívá v kontinuálním prolnutí vnitřní a vnější strany objektu. Pracoval také s místně specifickými instalacemi, které reagovaly na konkrétní architektonické prostory, například v Libeňské synagoze či Galerii Václava Špály v Praze.

Od roku 1994 začal využívat videoprojekce. Upravoval cizí filmové materiály a promítal je v připravených prostorových situacích.

V současné době se zaměřuje na tvorbu alternativních příbytků určených k přemýšlení a individuální izolaci. Tyto architektonicky čisté, minimální prostory, připomínající obytné sochy, jsou situovány do míst vzdálených civilizaci, ideálně na rozhraní vody, souše a nebe, ale jsou prezentovány i v městském prostředí. Jeho Archa, nyní umístěná ve vesnici Lubná, slouží jako alternativní kulturní centrum pod názvem Kulturák Archa (V-16).