Nikolaj Rodionov se narodil 24. listopadu 1896 v Moskvě. V mládí žil a studoval v rodném městě, avšak jeho životní dráha se výrazně změnila během první světové války, kdy sloužil v armádě na Kavkazu od roku 1915. Během komunistické revoluce se připojil k Bílé armádě a po neúspěchu emigroval v roce 1920 do tureckého Gallipoli.

Po emigraci do tureckého prostředí se Nicolaj Rodionov přesunul k pohraniční stráži Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později se usadil v Lublani. Tam, po práci jako dělník, se rozhodl rozvíjet svůj umělecký talent a vstoupil na uměleckou školu. Zde se seznámil s profesorem Kopačem, který ho přesvědčil k přestěhování do Československa v roce 1925. V Praze pokračoval ve svém uměleckém vzdělávání na UMPRUM a na Ukrajinské akademii u profesora S. A. Maka.

Nikolaj Rodionov se stal členem Sdružení výtvarníků v Praze a Skupiny slovanských umělců Skythové. Zajišťoval si obživu jako ilustrátor nedělních příloh Prager Presse. V období let 1933-1936 se věnoval tvorbě ilustrací k literárním dílům ruských a sovětských spisovatelů. Přežil poválečnou čistku sovětské NKVD a zemřel v Praze v roce 1970, nechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví.