Karel Stehlík, narozen 21. května 1912 v Milevsku, byl významným českým malířem, jehož dílo se zaměřovalo zejména na krajinomalbu.

Stehlíkova umělecká kariéra začala už v jeho mládí, kdy se učil malovat u místního malíře Oldřicha Pejši v Milevsku. Později v letech 1945–1947 pokračoval ve studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde se věnoval malbě pod vedením významných umělců, jako byli Jaroslav Benda, Antonín Strnadel a Emil Filla. Kromě toho strávil jeden rok na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval krajinářskou malbu v ateliéru Otakara Nejedlého.

Jeho krajinářské dílo je velmi ceněné a zachycuje především proměny jižních Čech. Pracoval s různými médii, včetně akvarelů, olejomaleb a kreseb. Jeho obrazy často zobrazují krásu jihočeské krajiny, včetně scén z okolí Orlické přehrady a Kamýku.

Karel Stehlík také působil jako učitel výtvarné výchovy na školách v jižních Čechách a byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků a SVU Mánes. Za svou uměleckou práci byl oceněn titulem zasloužilý umělec (1975), národní cenou Československé socialistické republiky (1980) a titulem národní umělec (1982). Později bylo některými kritiky vyčítáno jeho členství v Komunistické straně Československa a účast v předsednictvu Svazu českých výtvarných umělců.

Karel Stehlík zemřel 28. května 1985 v Českých Budějovicích. Jeho umělecké dědictví zůstává jako ceněný příspěvek k české krajinomalbě a umění.