Jaroslav Šimůnek se narodil 14. února 1872 v Praze. Byl českým malířem a keramikem, jehož umělecká činnost ovlivnila krajinomalba a studium na keramické škole ve Znojmě. Malířské dovednosti zdokonaloval u profesora Schönlebera v Německu a následně se stal žákem Antonína Slavíčka na pražské uměleckoprůmyslové škole.

Během své kariéry projevil zájem o různorodé výtvarné techniky, avšak jeho práce byla zejména ovlivněna krajinomalbou. Jaroslav Šimůnek se proslavil svými malbami pražských zákoutí a trhů. Jeho umělecké dílo nezapřelo vlivy studií v zahraničí a studijní cesty do Turecka, kterou podnikl v roce 1930. Po návratu z této cesty uspořádal výstavu kreseb a obrazů z Cařihradu, která představila jeho zážitky a dojmy.

Jaroslav Šimůnek zemřel 23. prosince 1939 v Kouřimi, kde byl následně pohřben na místním hřbitově. Jeho umělecké dědictví spočívá ve výjimečných krajinomalbách a jeho schopnosti pracovat s keramikou.