Mikuláš z Lyry, známý též jako Nicolas de Lyre nebo Nicolaus Lyranus, se narodil kolem roku 1270 ve vesnici La Vieille-Lyre v Normandii. O jeho mládí je málo známo, ačkoli existují pověsti z patnáctého století, které se pokoušejí naplnit tuto mezeru informacemi, například tvrzením, že se narodil do nábožensky-židovské rodiny. Moderní učenci však tato tvrzení vyvrátili.

V roce 1291 vstoupil do františkánského řádu v klášteře Verneuil-sur-Avre. Poté, v roce 1309, působil jako lékař na Sorbonně, a o deset let později byl jmenován hlavou všech františkánů ve Francii. Jeho hlavním dílem byla "Postillae perpetuae in universam S. Scripturam," první tištěný komentář k Bibli. Toto dílo, vytištěné poprvé v Římě v roce 1471, později bylo k dispozici v Benátkách, Basileji a jinde.

Nicholas z Lyry byl významný svou pevnou oporou o doslovný smysl Písma, což bylo pro něj základem všech výkladů. Jeho výklady byly vysoce oceňovány pro jasnost a výstižnost. Při vysvětlování Písma vycházel z hebrejského textu a čerpal i z rabínských komentářů, což jej činilo jedním z prvních, kdo začal uplatňovat techniky textové kritiky.

Mikuláš z Lyry zemřel v říjnu 1349. Jeho dílo mělo značný vliv na teologii a biblickou exegézu středověku, a to až do 16. století. Martin Luther byl jedním z těch, kteří ocenili jeho práci a často se na ni odvolával ve svých vlastních studiích a výkladech Bible.