Alfred Dorn byl malíř, keramik, pedagog a sklář, narozený 26. srpna 1892 v Bílině. Mezi lety 1934 až 1941 (formálně až do roku 1945) zastával pozici ředitele sklářské školy v Kamenickém Šenově.

Studoval na císařsko-královské škole umění a řemesel ve Vídni v letech 1910 až 1914. Po vypuknutí první světové války sloužil v armádě a prošel frontou. Kromě studia na umělecké akademii ve Vídni absolvoval také studia na uměleckoprůmyslové škole v Mnichově, v Drážďanech na Akademii výtvarných umění a v Teplicích na odborné škole keramické.

Po první světové válce působil jako učitel kreslení na uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově od roku 1919. Škola, původně přejmenovaná na německou státní odbornou školu pro sklářský průmysl, sloučila sklářské školy v Kamenickém Šenově a Novém Boru. V roce 1929 se obě školy opět osamostatnily, a Alfred Dorn se stal ředitelem školy v Kamenickém Šenově od roku 1934.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 a postoupení pohraničních území Československa Německu se sklářská škola v Kamenickém Šenově opět osamostatnila. Alfred Dorn se vrátil do Kamenického Šenova po odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu. V roce 1941 byl aktivován a povolán k vojenské službě do německé armády (Wehrmachtu). Po skončení druhé světové války byl zatčen, odsouzen a vězněn kvůli své nacistické minulosti.

Po odpykání trestu byl propuštěn a odstěhoval se do Německa. V roce 1948 byla v německém městě Rheinbach založena sklářská škola, kterou Alfred Dorn vedl až do roku 1958, pokračujíc tak v tradici kamenickošenovské sklářské školy.

Zemřel 5. června 1975 v Kaufbäurenu.