Karel Hladík se narodil 27. června 1912 v Králově Lhotě u Josefova. Byl český sochař a vysokoškolský pedagog, působící jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze.

Začínal jako kameník a později se začal věnovat studiu sochařství nejprve soukromě v Hradci Králové a poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Laudy. Od roku 1945 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Pokorného, u kterého poté působil jako odborný asistent a později i jako jeho nástupce.

Jeho dílo zahrnuje sochy, z nichž je známá například socha Mír na pražském Náměstí Svobody v Bubenči. Jeho práce je také součástí sbírek Národní galerie v Praze. Vytvořil také pamětní desku Franze Kafky a proslul řadou figurálních postav, které čerpaly inspiraci z děl Aloise Jiráska. Byl rovněž vynikajícím portrétistou, jehož podobizny zahrnovaly umělce jako byli herec Jaroslav Průcha, dirigent Václav Talich, malíř Karel Souček, herec Zdeněk Štěpánek nebo malíř Miloslav Holý.

Ve svém pozdějším období se věnoval také volné plastice.

Zemřel 27. dubna 1967 v Praze.