Tento obraz je jasným odkazem na slavnější „Madonu z Belvederu“ od Raphaela Sanzia (dnes zachované Kunsthistorisches Museum of Vienna). Ponořeni do rozlehlé jezerní krajiny s obzvláště vysokým horizontem najdeme sedící Madonu, držící Jezulátko, které jako by dělalo první nejisté krůčky k malému Janu, který klečící vlevo nabízí procesní kříž, jeho typický atribut. V gestu Ježíše, který se chopí kříže, je připomínka osudu jeho mučednické smrti. Kompozice volného a pyramidálního tvaru s protagonisty propojenými zřetězením pohledů a gest jasně vychází z Leonardových modelů, jako je Svatá rodina se svatou Annou. Autor se zaměřil na ztvárnění náklonnosti, pocitu klidu a spontánní důvěrnosti, bez tradiční melancholie Panny Marie, která předznamenává tragický osud jejího syna. Typická červená barva Mariiných šatů představovala Kristovo umučení a modrá Církev. Mezi postavami a krajinou je zřetelná obrysová linie, která je na rozdíl od Leonardova obrazu umístěna v pozadí. Mezi různými pečlivě vyobrazenými botanickými druhy vyniká další stylistický motiv odvozený od Leonarda, červený vlčí mák: barva je také v tomto případě odkazem na Kristovo umučení, smrt a zmrtvýchvstání.