Základní údaje
STAV | 1/1 |
Popis
Florén, Cn.5 (3,51 g), ve středu nep. nedor., krásná hluboká ražba_R! V roce 1325 byla zahájena ražba prvních českých zlatých mincí - florénů. Ražba však byla velmi omezená, jednalo se
o záležitost spíše reprezentativní, neboť v Čechách chyběly větší zdroje zlata. Ve střední Evropě započala ražba florénů
prakticky současně v Uhrách a v Čechách, a při srovnání s jinými evropskými regiony poměrně časně. Na organizaci
zavedení českých florénů se tedy podíleli „Lombarďané“ a jistý B. (Balbinus) Lombardus také zhotovil razidla pro jejich
výrobu. Protože produkce zlatých mincí byla důsledně podřízena panovníkovi, vznikla pro jejich ražbu mincovna v Praze.
O ražbě florénů krále Jana je zmínka i ve Zbraslavské kronice Petra Žitavského. Uvádí se v ní, že roku 1325 byla pod
dohledem lombardským (florentským – odtud název florén) v Praze zahájena práce spojená s ražbou zlatých mincí. Ikono
graficky reprezentují florény Jana Lucemburského typ mince převzatý podle florentského vzoru. Pouze jméno panovníka
a rubní značky umožňují odlišení těchto mincí od jiných evropských ražeb stejného typu. Právě ikonografie florentských
předloh byla nadřazena státní symbolice, prioritní bylo obchodní uplatnění těchto ražeb v evropském kontextu. Jen podle
zkráceného lícního opisu JOHANNES REX BOEMIE lze rozeznat český původ těchto mincí. Z typologického hlediska
představují florény Jana Lucemburského tři základní skupiny definované tzv. rubními značkami, umístěnými vždy vlevo
od hlavy sv. Jana Křtitele. Vysoká kvalita florénů způsobila, že se mince ztrácely z oběhu – byly taveny, ukrývány nebo
mizely v zahraničí. Nejčastěji užívanou mincí tak v Čechách zůstával stříbrný pražský groš. Směnný kurz počítal s 16
pražskými groši na jeden florén, jehož hmotnost byla asi 3,53 gramu s ryzostí 990/1000.