Dukát 1582, Rychleby, FuS.2487, Sa.5, Záplata.1 (3,50 g), nep. zvlněn_R!

Vilém z Rožmberka (1535-1592) byl předposledním mužským potomkem starobylého českého panského rodu. Vlastnil rozsáhlá panství především v jižních Čechách. Rožmberkové byli po staletí partnery i protihráči českých králů. Od časů Vladislava II. byli dle zemského zákona v prostředí české stavovské společnosti prvními po králi. Také Vilém navázal na rodové tradice a zastával nejvyšší zemské úřady. Stal se nejvyšším purkrabím pražským, tedy jakousi hlavou české zemské vlády. Cizí diplomati ho nazývali českým místokrálem.V r. 1581 koupil ve Slezsku dvě horní města Rychleby (Reichenstein) a Silberberg, kde se těžilo zlato a stříbro. S Rychleby bylo také spojeno mincovní právo, které si Vilém nechal potvrdit císařem Rudolfem II. Již za předchozích vlastníků knížat minsterbersko-olešnických se zde razily zlaté dukáty, na jejichž reverzu byl tradičně zobrazen patron Rychleb sv. Kryštof. Vilém tato panství koupil především z prestižních důvodů a bezprostředně začal plánovat obnovu mincovní činnosti. Hejtmanem panství a správcem mincovny se stal v letech 1581-1592 Marcus Ambrosius z Brosenthalu, jehož iniciály MA jsou na některých Vilémových dukátech. V r. 1582 byl ustanoven mincmistrem Adam Hartman z Lesdorfu, který tento úřad zastával do r. 1585. Po něm nastoupil mincíř Valentin Hanisch, jenž byl jmenován mincmistrem až r. 1595. Kolky rožmberských mincí řezal vratislavský rytec Matyáš Kauerhase ražba dukátů, jejich násobků a raritních tolarů měla především reprezentativní funkci. Počet vyražených kusů se dá v průměru odhadnout na 1.000-2.000 dukátů ročně. Již 2. února 1582 bylo vyraženo prvních 596 dukátů. Není vyloučeno, že k nim patřil i zde dražený kus.