Alois Jirásek byl významný český prozaik, dramatik, středoškolský učitel a politik, známý především svými historickými romány a jako představitel realismu. Narodil se 23. srpna 1851 v Hronově a celý život strávil v literatuře a pedagogice.

Po studiu na gymnáziu v Broumově a v Hradci Králové a následném vysokoškolském studiu historie v Praze začal učit na gymnáziu v Litomyšli. Tam působil jako profesor dějepisu, českého jazyka a zeměpisu. V Litomyšli také začal publikovat své první významné práce, včetně románu "Psohlavci".

V roce 1888 se přestěhoval do Prahy, kde pokračoval v pedagogické práci na gymnáziu v Žitné ulici a současně se věnoval literární činnosti. Ve svých dílech dokázal mistrně využívat historické detaily k prokreslení doby a jeho postavy byly zároveň nositeli i tvůrci historie.

Jeho literární dráha zahrnovala veršovanou tvorbu, historické romány, povídky a divadelní hry. Mezi jeho nejznámější díla patří "Staré pověsti české", "Mezi proudy", "Bratrstvo" a "Husitský král". Proslavil se také svými historickými dramaty, jako jsou "Jan Žižka", "Jan Roháč" a "Jan Hus".

Jirásek byl aktivní i v politickém životě a patřil k prvním signatářům Manifestu českých spisovatelů, který podporoval politické úsilí o státní samostatnost českého národa. Zemřel 12. března 1930 v Praze a byl pohřben v rodném Hronově. Jeho literární odkaz zůstává jedním z nejcennějších pilířů české literatury.