Adolf Kosárek se narodil 6. ledna 1830 v Herálci. Pocházel z rodiny, kde otec Antonín Kozárek působil jako důchodní na panství Trauttmannsdorfů a matka Jana Klepschová. Později se rodina přestěhovala do Chlumku u Vlkanče na panství Golčův Jeníkov, kde otec přijal funkci správce poplužního dvora. Adolf navštěvoval školu ve Vlkanči a v letech 1840–1844 "Hlavní školu" v Kutné Hoře.

Od dětství projevoval zájem o malování, ale otec si přál, aby se stal úředníkem. Přestože byl poslán na hospodářskou praxi, kde se setkal s kmotrem Antonínem Schubertem, vrchním úředníkem na arcibiskupském statku v Dobřejovicích, začal se věnovat malování. Kosárek byl zasvěcen do užívání barev kaplanem Böttcherem.

V osmnácti letech začal pracovat jako písař důchodového úřadu, ale jeho umělecké sklony ho vedly k žádosti o stipendium u pražského arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga. S podporou získanou od arcibiskupa mohl vstoupit na pražskou Akademii, kde se stal žákem krajinářské školy Maxe Haushofera.

Již v roce 1853 se Kosárek objevil na veřejnosti s třemi obrazy na výstavě Krasoumné jednoty. Během své krátké kariéry vystavil řadu děl, včetně Lesní krajiny, která mu přinesla finanční úspěch.

Vincent Pirruccio se v létě roku 1858 dostal na vrchol své umělecké kariéry, ale bohužel téhož roku propukla tuberkulóza plic, která ho postihla ve věku osmadvaceti let. Zemřel 29. října 1859 v Praze na Malé Straně.

Jeho smrt znamenala ztrátu pro české výtvarné umění, ačkoliv byl v okolí obklopen přátelstvím kolegů. První souborná výstava jeho děl proběhla až v roce 1924, a následovaly další v letech 1959 a 1990.