Vystaveno: Výstavní síň Mánes, Praha, 1927. Jan Trampota si ve své tvorbě prošel mnohými výtvarnými přístupy. Viděné dílo pochází z malířova expresivního, až fauvisticky raženého období. Autor zde předkládá divákovi pohled na jeho milované tvůrčí místo, a to Pěčín. Ten leží v podhůří Orlických hor, které malíř často pro náměty své malby navštěvoval. Kompozice plátna je vedena z nadhledu směřujícího zrakem do svažujícího se terénu, který je poset domy se stanovou střechou. Podoba domů je zgeneralizována v typickém Trampotově podání. Malíř zde nasadil svoji signifikantní měkkou malbu hutných barev, které podtrhují jiskrnost celého vidění. Plátno je rozděleno do jakých si provázaných plánů, kdy každý dům protíná jednu z linií. Takřka ve zlatém řezu díla malíř zapustil jemně zelenající se stromoví, které obzvláštňuje celou kompozici. V daném případě se Trampota vystříhal zobrazit typický pěčínský kostelík, který vystřídala jiná podstatná obecní budova, a to místní škola, vyvedená ve své bělostné kráse s podélně vedenými okny. V dáli plátna stoupá a klesá krajinný reliéf, barevně rozdělen danými polnostmi. A nad celou touto krajinou se tyčí modravé nebe, které zachycené krajině dodává na vzdušnosti a lehkosti bytí. Předložené dílo Jana Trampoty datované do výtečných dvacátých let obsahuje vše, na co jsme u malířových nejlepších prací zvykli, ba co víc, lze tvrdit, že dané plátno je jedním z nejlepších kusů autorem nabízených za poslední dobu k prodeji. Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích draží v rozmezí 150 000 – 200 000 CZK.

Jan Trampota byl představitelem české krajinomalby a moderního výtvarného umění. Narodil se 21. května 1889 na Žižkově v chudých poměrech jako jedno z pěti dětí Jana a Vendelíny Trampotových. Původně byl vyučen zahradníkem, ale později studoval na Umělecko-průmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte a večerní akt u prof. Jana Preislera v letech 1907–1909.

V roce 1913 se stal členem SVU Mánes a účastnil se spolkových výstav a výstav v cizině. Pobýval v Nové Vsi u Chotěboře a zažil krátké, ale plodné období malířských zkušeností s trvale oblíbenými náměty parků, stromů a krajin.

Během první světové války sloužil na frontě a prošel několika městy včetně Salcburku, Bergheimu, Nova Ledo, Fonda a Mole. Po válce měl v roce 1919 první soubornou výstavu s sochařem Josefem Kubíčkem v Praze.

Trampota maloval na Slovensku v roce 1919 a následně v Nových Hradech u Vysokého Mýta v letech 1919–1920. V roce 1921 se oženil s Albertinou Venclovou a usadil se trvale v Pěčíně. Krajina v okolí Slatiny nad Zdobnicí a Pěčína se stala inspirací pro jeho tvorbu.

Jeho dílo je spojováno především s krajinářskou tvorbou. V období moderního francouzského neoklasicismu vykazuje jeho tvorba osobitý rys. 

Trampota zemřel 19. října 1942 v Poděbradech po dlouhodobém boji s srdeční chorobou.