Vladimír Drápal, narozený 28. října 1921 v Tvarožné, byl významný český akademický malíř, grafik a sochař, který strávil celý svůj život ve Tvarožné u Brna.

Drápal studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně (1938–1942) v ateliéru Emanuela Hrbka a následně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Josefa Kaplického (1945–1949). V roce 1947 strávil studijní pobyt v Paříži. Mezi lety 1974 až 1982 působil jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde měl vliv na řadu výrazných uměleckých osobností.

Byl zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a členem Sdružení Q od roku 1990. Jeho umělecká tvorba zahrnovala malbu, kresbu, grafiku, stejně jako keramické, dřevěné a bronzové plastiky. Jeho sochařská díla ozdabují veřejná prostranství a budovy institucí, například socha "Venuše" u pavilonu Anthropos nebo reliéf "Dvojice" v budově Ústavního soudu ČR. Hlavním tématem jeho prací byl člověk, a vytvořil významné portrétní cykly vesničanů a série "Dvojic" a "Venuší", symbolizující lidský rod. Drápal se také často věnoval kresbám a plastikám koní. V jeho umělecké tvorbě byla patrná jak tvarová, tak barevná nadsázka.

Vladimír Drápal se účastnil mnoha kolektivních výstav v České republice i v zahraničí a uspořádal desítky samostatných výstav v Brně a dalších částech České republiky. Jeho díla jsou součástí sbírek Moravské galerie, Muzea města Brna, Národní galerie v Praze a několika evropských galerií.

V uznání své celoživotní umělecké a pedagogické dráhy obdržel Vladimír Drápal opakovaně Cenu města Brna, v roce 2011 byl oceněn Cenou Jihomoravského kraje a získal medaili Artis Bohemiae Amicis.

 Zemřel 30. dubna 2015 v Tvarožné.