Základní údaje
| technika | olej na lepence |
| signatura | PD, |
| Rozměry - výška x šířka (cm) | 65 x 49 |
| datace od | 1902 |
| autor | 1882-1953 |
Popis
Čtenář - Vynikající, po malířské stránce vysoce kvalitní a na aukčním trhu naprosto ojedinělá práce Emila Filly představuje nejranější fázi jeho malířské kariéry. Filla těsně po přelomu století získal práci v Brně, kde bydlel u rodičů, a svůj zájem postupně směřoval na literaturu a výtvarné umění. Od roku 1901 se zapsal jako mimořádný posluchač C. k. české vysoké školy technické a následně již zamířil na pražskou Akademii. Rané práce vycházely ještě ze znalosti starších vzorů, autor v nich ale zároveň dával suverénně najevo svůj vlastní umělecký názor, v působení již modernější, a především odrážející jeho vlastní silnou uměleckou osobnost. Fillovy portréty jsou založeny na důkladném zkoumání výrazu. I v obraze Čtenář umělec prokázal svůj geniální talent, když jednoduchými a pevně kladenými tahy bravurně vystihl pohrouženost zobrazeného muže do drobné červené knížky. Dokonalá volba barev a jejich odstínů činí z této malby jednu z nejpůsobivějších i mezi portréty, které vytvořil po roce 1905. Je vzácným dokladem rodícího se talentu a zároveň vlivu, který na české výtvarné umění mělo dílo Edvarda Muncha. Navzdory autorské dataci v pravém dolním rohu rokem 1902 je pravděpodobné, že obraz vznikl až později, zřejmě mezi léty 1905–1907, a byl umělcem zpětně antedatován. Dílo pochází z kvalitní prvorepublikové sbírky. Autenticita práce byla ověřena Filla Foundation a obraz bude uveden v soupisu díla, který chystal prof. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena restaurátorská zpráva ak. mal. T. Bergera a odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Jde o hutnou, barevně promyšlenou malbu, oblíbenou pozici čtenáře, melancholicky zasněného nad knihou, vzbuzující zdání, že má zavřené oči a usíná nad ní. Výrazným motivem je pravá ruka, jíž si čtenář podpírá bradu. Obraz má výrazné expresívní hodnoty, dokonce se Filla odvážil pracovat s odstíny červené, jednak červené obálky knihy, jednak červené desky stolu. […]“).
O autorovi
Emil Filla se narodil 3. dubna 1882 v Chropyni. V letech 1903 - 1906 studoval monumentální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Vlaho Bukovace. Kvůli nespokojenosti s konvenčními metodami a náplní výuky školu opustil po třech letech. Ve svých raných letech byl Filla silně ovlivněn dílem Edvarda Muncha, a následně se přiklonil ke kubismu, který se v jeho díle začal projevovat od roku 1910.
Během své kariéry byl členem několika uměleckých skupin. Nejprve se stal členem skupiny Osma, s níž vystavoval v letech 1907 a 1908. V roce 1909 se přidal ke Spolku výtvarných umělců Mánes, kde setrval – s výjimkou období působení ve Skupině výtvarných umělců mezi lety 1911 – 1914 – až do své smrti.
V roce 1945 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během svého života se věnoval nejen malbě a grafice, ale také sochařství a teorii výtvarného umění. Byl také spoluredaktorem Volných směrů a formoval směřování českého kulturního dění především v meziválečném období. Jeho raná tvorba byla ovlivněna expresionismem a později Picassovým kubismem. Ve svém závěrečném období se přiklonil k realistické krajinomalbě, zejména krajin Českého středohoří. Tyto krajiny byly inspirovány dílem holandského krajináře Jana van Goyena.
Kromě své umělecké kariéry prodělal Filla během druhé světové války těžké období v koncentračním táboře v Buchenwaldu, kde trpěl zdravotními problémy, které trvale poznamenaly jeho zdraví. Po válce, navzdory komunistickému režimu, který propagoval socialistický realismus, se Filla nadále věnoval svému umění.
Emil Filla zemřel 7. října v Praze.