Základní údaje
| rok | 1973 |
| číslo tisku | 68/75 |
| podpis | oba grafické listy jsou signované Toyen, báseň Radovanem Ivšićem, na titulním listu je též osobní dedikace R. Ivsiće z roku 2008 |
| rozměr | 342 x 457 mm |
Popis
Paris : Éditions Maintenant, 1973. -- 12 listů, 2 suché jehly, 1 složený list. -- Volné listy v etuji.
Toto vydání vytiskl v Paříži Georges Girad, typograf.
Originální suché jehly Toyen vytiskl Georges Leblanc.
Grafickou úpravu původní básně Radovana Ivšiće vytvořil Roland Sig.
Dvanáct kreseb Toyen vyšlo poprvé v Praze v roce 1946 pod názvem Střelnice s předmluvou Karla Teigeho a básní Jindřicha Heislera. I ta je součástí této aukce co položka 200.
Vyšlo v nákladu 95 výtisků, všechny v pouzdrech navržených Toyen a s básní podepsanou Radovanem Ivsicem.
Padesát výtisků, číslovaných 26 až 75, se 2 suchými jehlami, bylo tištěno na papíře d'Auvergne du Moulin Richard-de-Bas.
Tento výtisk má číslo 68.
O autorovi
Toyen, známá též pod svým skutečným jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Je považována za významnou česko-francouzskou malířku a jednu z představitelek evropského surrealismu. Navzdory tomu, že většinu svého života strávila v Paříži, je považována za klíčovou postavu české kultury a umělecké avantgardy 20. století.
Už v mládí opustila Toyen svůj domov a pracovala v továrně na mýdlo na Žižkově. Vzdělání v oblasti dekorativní malby získala na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte ml. Ve 20. letech 20. století spolupracovala s umělcem Jindřichem Štyrským, s nímž se setkala během léta v roce 1922 na ostrově Korčula. Jejich spolupráce byla tak úzká, že vyhlásili svůj vlastní umělecký směr - artificialismus.
Toyen se stala členkou různých uměleckých sdružení, včetně Devětsilu, SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR. V Paříži se připojila k surrealistické skupině kolem André Bretona a Paula Eluarda. Během druhé světové války se musela skrýt kvůli svým surrealistickým sklony a také pomáhala ukrývat surrealistu židovského původu, Jindřicha Heislera.
Po válce se Toyen vrátila k veřejnému vystupování, ale v roce 1947 opustila Československo a přestěhovala se natrvalo do Paříže. Ačkoli se její umělecká tvorba zachovala ve svém specifickém a originálním stylu, v posledním desetiletí svého života se stávala stále osamělejší.
Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži. Její dědictví jako ženy v doméně české avantgardy, která překonala tradiční genderové bariéry, a její umělecká tvorba zůstávají aktuální a významné v kontextu evropského surrealismu a české umělecké historie.
