#19

Vladimír Boudník
(1924 – 1968)

Bez názvu

Boudník Vladimír 1924–1968
#19

Vladimír Boudník
(1924 – 1968)

Bez názvu

1-50
Žádné limity
568 zobrazení
Neprodáno
70 000 Kč
Aukční dům Sýpka
Aukční dům Sýpka
14. 10. 2018 13:30

Základní údaje

Poznámka
Publikovaná verze tisku v katalogu výstavy Šedesátá: Dům umění města Brna 2004, s. 37. V roce 1952 nastoupil Vladimír Boudník do vysočanského ČKD, bývalé továrny Aero, kde pracoval jako nástrojář k soustruhu a dílenský rýsovač až do roku 1965. Továrna se pro něj stala inspirací a alchymistickou dílnou. Právě zde také vznikla jeho autorská metoda strukturální grafi ky. Na povrch tiskové desky nanášel různé materiály (kovové piliny, písek, textil, nitě apod.), dílo se tak vyznačuje citem pro hmotu a její strukturu, výtvarně pak doplněné barvami, které na hmotu nanáší. Výsledná grafi ka představuje dramatickou poetiku, jejíž existenciální symboliku podtrhují žhnoucí červené tóny. V 60. letech 20. století se začíná o Boudníkovu tvorbu zajímat tisk i galerie. V roce 1963, kdy nabízené dílo vzniklo, otevírá svou samostatnou výstavu v Miami Museum of Modern Art.

Popis

Bez názvu, 1963 - strukturální grafika, papír, pasparta, rám, sklo, 33 × 55,5 cm, sign. UD tužkou Vladimír Boudník 1963

O autorovi

Vladimír Boudník, narozený 17. března 1924 v Praze a zesnulý 5. prosince 1968 v témže městě, byl významným českým grafikem a malířem, který se stal průkopníkem uměleckého směru zvaného explosionalismus. Již během svého vzdělávání na Státní grafické škole v Praze pod vedením profesora Rudolfa Beneše si osvojil netradiční přístup k umění.

Za druhé světové války byl Boudník nasazen v Německu a po válce pracoval v ČKD Vysočany. Bylo to právě v tomto průmyslovém prostředí, kde nacházel inspiraci a materiál pro svou netradiční tvorbu. Zvláštní odstřižky plechu, zlomené pilníky, šrouby a raznice se stávaly surovinami pro jeho díla. Vynikal v aktivní grafice, kde vlisovával různé materiály do plechových plátů, ze kterých poté tiskl své grafiky. Jeho magnetické grafiky, kde používal kovové piliny a magnety, byly stejně unikátní.

Není náhoda, že Boudníkův vztah k umění byl tak hluboký a osobní. V rámci svého explosionalizmu se často věnoval akčnímu umění a happeningům. Na zdech pražských domů vytvářel abstraktní kresby, k čemuž ho inspirovaly náhodné skvrny a odchlíplá omítka. Jeho tvorba, plná existenciálních motivů a hlubokého vztahu ke světu, předznamenala nástup informelu, směru čistě abstraktního.

Přestože svá díla neprodával, ale rozdával je svým přátelům a kolegům, získal si uznání a pozornost veřejnosti. Jeho první autorská výstava se konala v dělnické kantýně a poslední v roce 2007 v Domě U Zlatého prstenu v Praze.

Boudníkův život byl plný kontrastů a tragiky. Jeho smrt oběšením v prosinci 1968 byla důsledkem neúspěšného pokusu o simulaci pocitů strangulace. Jeho blízkým přítelem byl spisovatel Bohumil Hrabal, který na něj často vzpomínal ve svých dílech, zejména v povídce "Něžný barbar", kde líčil jejich společný život až po Boudníkovu tragickou smrt.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr