Základní údaje
| poznámka 2 | Skupina 42 představuje v kontextu českého umění 20. století jeden z nejdůležitějších fenoménů. Inspiraci její představitelé nacházeli v civilistní tematice, v městské krajině, v perifériích a zákoutích a v jejích esteticky nekonvenčních prvcích. V obrazech prázdných měst s továrnami, komíny, automobily, neupravených předměstí jako výmluvných symbolů, či atributů moderní doby s jejím existenciálním obsahem, tematizovali jejich syrovou vizualitu a odkrývali zvláštní poetické a nostalgické kouzlo. Výrazně zastoupen je v nabízené kolekci zejména malíř František Gross. K výtvarně pozoruhodným dílům patří obraz Stožáry (krajina se sloupy a domkem) z roku 1946. Formálně redukovaná městská scenérie reprezentující v podstatě průmyslovou krajinu, oproštěná, syrová síla obrazu je svérázně podtržená esteticky přiznanou strukturou dřevěné podložky. Další z významných představitelů skupiny Jan Kotík je zastoupen obrazem Dvojice z roku 1944, v němž se umělcův osobitý autorský styl projevuje v charakteristické postkubistické figurální stylizaci. Také v jeho malbě je patrné zaujetí městskou civilizační poetikou, přičemž konkrétní motivické podněty, ať již figurální, či odpozorované z městského prostředí, přetvářel do tvarově redukovaných znaků způsobem, jež rozehrává jejich expresívní výrazový potenciál |
Popis
O autorovi
Jan Kotík se narodil 4. ledna 1916 v Turnově. Byl významný český malíř, grafik, průmyslový výtvarník a pedagog. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením profesora Jaroslava Bendy. Ve čtyřicátých letech byl členem Skupiny 42. Jeho otcem byl malíř Pravoslav Kotík. V průběhu své kariéry byl Jan Kotík známý svými postkubistickými, konstruktivistickými a geometrickými díly. Tvořil také kaligrafické obrazy v kontrastních tónech černé a bílé. Zúčastnil se Světových výstav, jako byla Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu. Po invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1969 odešel do Západního Berlína a později působil jako pedagog na Hochschule für Gestaltung v Ulmu. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství. Do Československa se vrátil v roce 1989 a krátce působil jako externí docent na Akademii výtvarných umění v Praze. Zemřel 23. března 2002 v Berlíně.
