33 × 50 cm, sign. PD Otak. Lebeda 1900, Provenience: Ze sbírky významného českého teoretika., Z posudku PhDr. Michaela Zachaře: Obrazy Otakara Lebedy patřily na sklonku 19 století k nejmodernějším výtvarným dílům vzniklým v našich zemích, a to po výrazové i technické stránce. Vedle Antonína Slavíčka a Františka Kavána patřil k největším talentům známé Mařákovy školy a právě v ní se seznámil i s novou technikou plenérové malby, tedy s temperou výrobní značky syntonos. Ta umožňovala rychle provést obraz i mimo ateliér, neboť byla rychle schnoucí a poté hlavně světlostálá. Dodnes udivují tyto tempery svou svěžestí a koloristickou noblesou. Lebeda se počátkem roku 1900 vypravil na vídeňskou Akademii, aby se dále vzdělával u krajináře Eduarda Lichtenfelse. Byl záhy zklamán a odjel na jaře do jižních Čech, které již dobře znal. Zakotvil v Jindřichově Hradci, kde našel několik motivů, z nichž jeden výškově orientovaný využil pro album Praha Paříži, které pražská radnice zamýšlela věnovat francouzské metropoli. Dále zpracovával návrhy pohlednic pro Vilímkovu Unii a v pozůstalosti se zachovala řada kreseb tužkou. Obraz Studna eviduje katalog Lebedovy výstavy pořádané Národní galerií v Praze roku 2007 jako nezvěstný podobně jako další s názvem Síň jindřichohradeckého zámku. Jde nepochybně o Lebedovo autentikum včetně signatury a datace. Jedná se o vzácný sběratelsky atraktivní objev dlouho nezvěstného obrazu předčasně zemřelého genia počátků naší moderní malby.