Základní údaje
| Poznámka CZ | 82,5 × 65,5 cm, sign. PN MATAL 1952, Přiložen znalecký posudek o pravosti díla PhDr. Miroslava Ambroze a Mgr. Martiny Mrázové (Švikové). Konzultováno s Dr. Janem Vykoukalem., Z posudku Mgr. Martiny Mrázové:
Existenciálně laděný obraz Bohumíra Matala s názvem V ateliéru (Autoportrét) pochází z temného období počátku 50. let. Pro mladého, mimořádně nadaného umělce, který se ve svých 23 letech stal členem Skupiny 42, jehož malby se vzápětí ocitly v Paříži na výstavě nejvýznamnějších mladých umělců Československa a již v roce 1947 měl svou první samostatnou výstavu v reprezentativním brněnském Domě umění, se po únoru roku 1948 změnil svět.
Jeho malby se ani vzdáleně nepřibližovaly direktivně prosazovanému budovatelskému optimismu, a veškerá jeho dosavadní tvorba tak byla označena za nežádoucí a nebezpečný prozápadní formalismus, který je třeba potírat a který na výstavách nového socialistického státu nemá co pohledávat. Na malíře, jenž část války prožil v těžkých podmínkách pracovních táborů, dolehla opět zdrcující tíha totalitního zřízení. Matal se nuceně stáhl do ústraní svého ateliéru a ve svých malbách začal hledat jistotu v tradičních motivech portrétů, autoportrétů, zátiší, kytic či pohledů na město, ve kterých se odkazy na modernistickou malbu mnohdy mísily s novými prvky a symboly. Ponurá paleta mu zůstala
z předchozího období, ale přísné členění obrazové plochy v řadě obrazů ustoupilo rozmáchlým tahům štětce, tak jako v případě nabízeného Autoportrétu
z roku 1952. Tímto obrazem se přitom Matal vracel k Autoportrétu, který namaloval již v roce 1950 WW (soukromá sbírka). S promýšlením motivů a formálních možností v obrazových cyklech se ostatně v Matalově tvorbě setkáváme opakovaně (viz např. dvojici autoportrétů ve sbírkách Muzea města Brna
z roku 1952). Tentokrát se soustředil na výřez z celkového výjevu, který pojal mnohem uvolněněji a expresivněji. Pevně stojící postava malíře se štětcem a paletou, za jehož zády visí na stěně energicky nahozené obrazy, odkazující k Matalovým obrazům ze 2. poloviny 40. let, nás nenechává na pochybách, že jde o alegorické vyjádření neoblomného |
Popis
O autorovi
Bohumír Matal se narodil 13. února 1922 v Brně. V letech 1937–1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně pod vedením profesorů Emanuela Hrbka a Františka Václava Süssera. Od mládí projevoval výrazný umělecký talent, což si všiml jeho strýc učitel a podporoval ho v malování, zejména monumentální realistické fauny a flóry na velkých plátnech s olejovými barvami.
Během druhé světové války, v roce 1942, byl Matal zatčen za protifašistickou činnost a následně deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Po návratu z tábora se věnoval umění a stal se nejmladším členem Skupiny 42. V rámci skupiny se seznámil s mnoha významnými umělci a kritiky, mezi které patřili František Gross, František Hudeček, Jan Smetana, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jindřich Chaloupecký a básník Ivan Blatný.
V roce 1946 vystavoval v Paříži a inspiroval se pracemi Georga Braque. O rok později měl svou první samostatnou výstavu v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. Jeho díla často reflektovala náměty spojené s civilizací a industrializací.
Ve 50. letech založil společně s Jánušem Kubíčkem brněnskou skupinu, která se později stala známá jako Brno 57. V průběhu své kariéry Matal čelil tlaku komunistického režimu, což ho přimělo k odchodu z Brna v roce 1972. Usadil se v Doubravníku, kde si upravil starý mlýn na ateliér. V tomto období jeho dílo začalo reflektovat zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu.
Bohumír Matal zemřel 7. července 1988 v Doubravníku. Jeho významné dílo ovlivněné surrealismem, lyrickou abstrakcí a experimentem je zastoupeno v řadě galerií a muzeí v České republice.
