#14

Alfons Mucha
(1860 – 1939)

Hlava mladé ženy v šátku, 1911

Alfons Mucha (1860 - 1939) - Hlava mladé ženy v šátku, 1911
Alfons Mucha (1860 - 1939) - Hlava mladé ženy v šátku, 1911
Alfons Mucha (1860 - 1939) - Hlava mladé ženy v šátku, 1911
#14

Alfons Mucha
(1860 – 1939)

Hlava mladé ženy v šátku, 1911

Rok
1911
Technika
pastel, akvarel, běloba, papír
Neprodáno
140 000 Kč
Aukční dům Sýpka
Aukční dům Sýpka
16. 3. 2025 13:30

Základní údaje

rok díla
1911
technika
pastel, akvarel, běloba, papír
dodatek
rám
rozměr (VxŠxH) cm
46 × 32,7 cm

Popis

sign. PD Mucha 11

Medailon
Přiložen znalecký posudek PhDr. Karla Holešovského. Z odborného posudku PhDr. Karla Holešovského. Portrétní či studijní kresba, signovaná Alfonsem Muchou, patří do údobí jeho tvorby ještě bezprostředně spojené s jeho vrcholnými uměleckými počiny, jmenujme plakáty pro Sarah Bernhardtovou, dekorativní panneau ročních dob či personifikace drahokamů. Alfons Mucha v této kresbě dokázal, že je dnes hodnocen především jako skvělý kreslíř, který úspornými výtvarnými prostředky dosáhl maximálního výtvarného účinku a umělecké přesvědčivosti. Dráždivý trojakord šedivého papíru, barevné rudky a kvašových detailů čerpá z nejlepších tradic vrcholné evropské kresby. Nehledaná suverenita kresebného přednesu, ušlechtilost v intenzitě modulované linie a pronikavý pozorovací talent, schopný převést viděnou skutečnost do osobitě abstrahované výtvarné formy, jsou dokladem nejen kvality této kresby, ale i nezpochybněné autentičnosti. Kresba vznikla nepochybně v souvislosti s velkými malířskými úkoly Muchovými, na kterých tehdy již pracoval nebo se na ně důkladně připravoval. Jmenujme alespoň výzdobu Obecního domu v Praze a Slovanskou epopej. Ačkoliv může být tato kresba chápána jako soukromá portrétní etuda, jako výsledek okamžitého tvůrčího rozpoložení a zanícení, je nepochybné, že posloužila zajisté i jako možný zdroj zaznamenané motivické inspirace pro další využití. Přes portrétní rysy je nakreslená hlava typem, který se v Muchových dílech nezřídka objevoval. To, že kresba měla perspektivnější význam, než jen okamžitý portrétní záznam, je doloženo především v široce rozevřených očích, nejen zdůrazňovaných Alfonsem Muchou. Ale i dalšími malíři a kreslíři na přelomu století, které jsou nadány nápadnou výrazovou intonací. Ve své alegorické transpozici vyjadřují dobově tak často zobrazované pochybovačné i dychtivé očekávání příchodu nového věku, stejně jako spleen konce minulého století. V tomto smyslu přejal Mucha, jako mistr vrcholného secesního dekorativismu, i rysy tehdejšího symbolismu jako Jan Preisler a jeho druhové. Kresba je nepochybným dílem Alfonse Muchy, která svou evidentní technickou bravurou odškodňuje diváka za jistou míru nepotlačitelného tradicionalismu. V té době měla Osma již za sebou svá první revoluční vystoupení v oblasti nového uměleckého cítění expresionistického.

O autorovi

Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích a zemřel 14. července 1939 v Praze. Byl renomovaným českým malířem, grafikem a designérem období secese. Své vzdělání zahájil na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Ludvíka Hertericha. Později pokračoval ve studiu na École Julian v Paříži u J. P. Laurensa a také na Akademii výtvarných umění v Mnichově u L. Löfftze.

Mucha se proslavil zejména svými plakáty charakteristickými svou organickou secesní ornamentikou. Kromě toho vytvořil řadu děl klasického malířství, ilustrace, divadelní dekorace a stal se autorem prvních československých bankovek po získání samostatnosti země. Jeho umělecké dílo je významně zastoupeno v prestižních světových galeriích, včetně Musée d'Orsay v Paříži, ale také v galeriích v Bostonu, Washingtonu a mnoha dalších.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr