Základní údaje
| rok díla | 1911 |
| technika | pastel, akvarel, běloba, papír |
| dodatek | rám |
| rozměr (VxŠxH) cm | 46 × 32,7 cm |
Popis
Medailon
Přiložen znalecký posudek PhDr. Karla Holešovského. Z odborného posudku PhDr. Karla Holešovského. Portrétní či studijní kresba, signovaná Alfonsem Muchou, patří do údobí jeho tvorby ještě bezprostředně spojené s jeho vrcholnými uměleckými počiny, jmenujme plakáty pro Sarah Bernhardtovou, dekorativní panneau ročních dob či personifikace drahokamů. Alfons Mucha v této kresbě dokázal, že je dnes hodnocen především jako skvělý kreslíř, který úspornými výtvarnými prostředky dosáhl maximálního výtvarného účinku a umělecké přesvědčivosti. Dráždivý trojakord šedivého papíru, barevné rudky a kvašových detailů čerpá z nejlepších tradic vrcholné evropské kresby. Nehledaná suverenita kresebného přednesu, ušlechtilost v intenzitě modulované linie a pronikavý pozorovací talent, schopný převést viděnou skutečnost do osobitě abstrahované výtvarné formy, jsou dokladem nejen kvality této kresby, ale i nezpochybněné autentičnosti. Kresba vznikla nepochybně v souvislosti s velkými malířskými úkoly Muchovými, na kterých tehdy již pracoval nebo se na ně důkladně připravoval. Jmenujme alespoň výzdobu Obecního domu v Praze a Slovanskou epopej. Ačkoliv může být tato kresba chápána jako soukromá portrétní etuda, jako výsledek okamžitého tvůrčího rozpoložení a zanícení, je nepochybné, že posloužila zajisté i jako možný zdroj zaznamenané motivické inspirace pro další využití. Přes portrétní rysy je nakreslená hlava typem, který se v Muchových dílech nezřídka objevoval. To, že kresba měla perspektivnější význam, než jen okamžitý portrétní záznam, je doloženo především v široce rozevřených očích, nejen zdůrazňovaných Alfonsem Muchou. Ale i dalšími malíři a kreslíři na přelomu století, které jsou nadány nápadnou výrazovou intonací. Ve své alegorické transpozici vyjadřují dobově tak často zobrazované pochybovačné i dychtivé očekávání příchodu nového věku, stejně jako spleen konce minulého století. V tomto smyslu přejal Mucha, jako mistr vrcholného secesního dekorativismu, i rysy tehdejšího symbolismu jako Jan Preisler a jeho druhové. Kresba je nepochybným dílem Alfonse Muchy, která svou evidentní technickou bravurou odškodňuje diváka za jistou míru nepotlačitelného tradicionalismu. V té době měla Osma již za sebou svá první revoluční vystoupení v oblasti nového uměleckého cítění expresionistického.
O autorovi
Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích a zemřel 14. července 1939 v Praze. Byl renomovaným českým malířem, grafikem a designérem období secese. Své vzdělání zahájil na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Ludvíka Hertericha. Později pokračoval ve studiu na École Julian v Paříži u J. P. Laurensa a také na Akademii výtvarných umění v Mnichově u L. Löfftze.
Mucha se proslavil zejména svými plakáty charakteristickými svou organickou secesní ornamentikou. Kromě toho vytvořil řadu děl klasického malířství, ilustrace, divadelní dekorace a stal se autorem prvních československých bankovek po získání samostatnosti země. Jeho umělecké dílo je významně zastoupeno v prestižních světových galeriích, včetně Musée d'Orsay v Paříži, ale také v galeriích v Bostonu, Washingtonu a mnoha dalších.



![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/11130.jpg?v=3)