Rozměry malby: 49,5 x 49,5 cm Celkové rozměry s rámem: 78 x 78 cm Signováno: vpravo dole tužkou J. Z. Na rubu: štítek prvního majitele obrazu - Dr. Šamana, dvě razítka druhého majitele obrazu - Oldřicha Bureše, autorské číslování s vedením rozměru a razítko známého pražského prodejce malířských potřeb Ludvíka Císaře Stav: malba je v původním stavu, bez restaurátorského zásahu Provenience: privátní sbírka, k obrazu je doložený původ od prvního majitele až po současnost Literatura: obraz je uveden v katalogu Zrzavého výstavy v Umělecké besedě z roku 1941 znalecký posudek: PhDr. Karel Srp Z posudku: "Jde o dosud nevystavovanou a nereprodukovanou práci Jana Zrzavého, která pochází z autorova nejvýznamnějšího období let 1910 – 1913, kdy se utvářel jeho malířský postoj. Práce má jednoznačnou literární inspiraci Juliem Zeyerem, jenž se popisem obdobných krajin ve svých literárních dílech zabýval. Obraz se vyznačuje velkou senzitivitou. Uvádí diváka do fantaskní krajiny, která bývá označována rovněž za ráj. Z hlediska celého Zrzavého vývoje je obraz mimořádně důležitý a je škoda, že byl tak dlouho v soukromé sbírce a nemohl být zařazen na žádnou výstavu. Zrzavý se však o něm zmiňuje na s. 303 v knize Dílo Jana Zrzavého (Praha 1941, Umělecká beseda a Družstevní práce), když se zabývá stejným motivem, provedeným však v menším měřítku, jemuž dal stejný název - Fantastická krajina, kde píše, že "existuje replika obrazu, větších rozměrů v majetku dra V. Šamana v Praze". Jméno majitele, který měl od Zrzavého více obrazů, je uvedeno i na poškozeném štítku na zadní straně práce. Menší verze byla výstavně a publikačně dostupnější, tudíž je zachycena v literatuře. Jelikož jsem měl již dříve možnost vidět oba obrazy, musím říci, že každá má svou silnou působivost a že větší, nyní nabízená verze vzbuzuje definitivní dojem. Zrzavý se motivem "fantaskních " krajin podrobně zabýval. K obrazu existuje několik přípravných kreseb a zároveň i velmi podrobná tužková kresba, již vydal ve své monografii z roku 1941. Pro znázornění fantaskních krajin měl autor možná ještě jedno východisko, které mu tehdy představovaly spiritistické kresby, jež jej právě v období po roce 1910 silně přitahovaly a byly ve velké výstavní a publicistické oblibě. Zrzavý před diváka staví důmyslnou hru s měřítky, objemy a barevnými kontrasty, jimiž uvádí do jiného světa. Je třeba podotknout, že z hlediska dosud známé Zrzavého práce jde o objev, který značně obohacuje celkové poznání jeho díla. Takovýto obraz by mohl být součástí jakékoli sbírky evropského moderního umění". znalecký posudek: Zora Grohmanová (kompletní materiálový průzkum, včetně srovnání malířských materiálu a pigmentů s databází Národní galerie v Praze). Z posudku: "Výsledky technologického průzkumu obrazu Fantastická krajina spolu s komparací způsobu malby přesvědčivě potvrzují autorství Jana Zrzavého. Srovnání s originální databází souhlasí s malířským materiálem, který umělec po roce 1910 používal. Jemné husté plátno pokryté křídovým podkladem, dobový blind rám, izolace okrajů šelakem, podkresba tužkou i škála obvyklých pigmentů. Zkoumaný obraz předcházela téměř totožná a několikrát vystavená menší verze (28 x 29,5 cm), plně signovaná a datovaná rokem 1913. Naše malba je pak zmíněna v katalogu Zrzavého výstavy v Umělecké besedě z roku 1941". znalecký posudek: PhDr. Jana Orlíková Z posudku: "Všechny uvedené poznatky a dlouholetá zkušenost mne vedou k závěru, že se podle mého názoru jedná o autentickou práci Jana Zrzavého. Dílo je neobyčejně kvalitní ukázkou práce Jana Zrzavého z období po roce 1910. Je také ukázkou umělcova zájmu o tropickou krajinu. Souvisí to nepochybně se ztotožněním Jana Zrzavého s malířem Gauginem". znalecký posudek: PhDr. Jaromír Zemina Z posudku: "Nepochybuji o tom, že autorem tohoto velmi zajímavého a cenného obrazu je Jan Zrzavý (1890-1977)".