Ing. arch. akad. soch. Štefan Bělohradský se narodil 30. srpna 1930 v Preseľanech. V roce 1952 absolvoval Fakultu architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, kde studoval pod vedením profesorů V. Karfíka a E. Hrušky. Poté pokračoval ve studiu sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v letech 1954–1959 pod vedením profesora F. Štefunka.

Štefan Bělohradský se stal významným slovenským sochařem a architektem, který svou tvorbou reprezentoval Československo na mezinárodních přehlídkách, jako například na výstavě současného umění v Turíně v roce 1967, nebo na výstavě Československého sochařství od Myslbeka po současnost v Rodinově muzeu v Paříži v roce 1968.

Jeho umělecký přístup byl charakterizován abstrahováním tvaru a hledáním konstruktivní osnovy. Redukce formy a geometrického tvarosloví byly výrazem jeho matematické permutace a přivedly k vytváření objektů z plexiskla, hliníku a nerezu. Tyto objekty vytvářely vertikály potvrzující racionální konstruktivistické cítění. Štefan Bělohradský se stal členem pražského Klubu konkrétistů, kde propagoval konstruktivisticko-geometrickou tvorbu i na Slovensku.

Zúčastnil se významných klubových výstav v Československu i v zahraničí a v roce 1970 prezentoval na světové výstavě Expo v Ósace svůj mobil "Slunce naděje", který se stal součástí kolekce společnosti Mitsubishi.

Ing. arch. Štefan Bělohradský zemřel 19. dubna 2012 v Bratislavě po krátké těžké nemoci. Jeho díla jsou reprezentativně zastoupena ve sbírkách Národního technického muzea v Praze, Slovenské národní galerie, a také ve více galeriích v Česku a Německu.