André-Aimé-René Masson se narodil 4. ledna 1896 v Balagny-sur-Thérain, Oise. Byl významným francouzským malířem a grafikem, jehož tvorba byla ovlivněna kubismem a surrealismem.

Masson studoval na Académie Royale des Beaux-Arts v Bruselu u Constanta Montalda a následně na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži pod vedením Paula Baudoüina. V první světové válce utrpěl těžké zranění, což ovlivnilo jeho tvorbu a přivedlo ho k protiválečnému uměleckému vyjádření.

Jeho umělecký styl vycházel z kubismu a surrealismu, a v jeho práci byla patrná technika automatické kresby, včetně experimentů s obrazy z písku. Massona ovlivnily knihy markýze de Sade, a jeho tvorba se věnovala erotickým tématům a zkoumání stavů změněného vědomí.

Mezi jeho přátele patřili další umělci, jako Joan Miró, Juan Gris, Antonin Artaud, Georges Limbour, Louis Aragon a Georges Bataille, kterého také ilustroval. Masson měl i vztah k psychoanalytikovi Jacquesi Lacanovi. Přispíval do časopisů Minotaure a Acéphale, ale na počátku třicátých let se rozešel se surrealisty.

Během španělské občanské války žil v Tossa de Mar a podporoval Confederación Nacional del Trabajo. Nacisté jeho tvorbu označili za zvrhlé umění, a během druhé světové války žil na Martiniku a ve Spojených státech. Zde se seznámil s uměním přírodních národů a byl svědkem vzniku amerického abstraktního expresionismu.

Po návratu do Francie v roce 1945 se usadil v Le Tholonetu, kde jeho tvorbu inspirovala provensálská krajina. V roce 1965 vytvořil výtvarné dílo pro strop pařížského Théâtre de l'Odéon a dále se věnoval scénografii pro divadla Théâtre Antoine a Théâtre de l'Atelier. V roce 1974 vydal knihu vzpomínek ve formě rozhovorů s Gaëtanem Piconem. Jeho díla jsou uložena v Centre Georges Pompidou, kde je k dispozici 94 Massonových uměleckých děl.

Zemřel 28. října 1987 v Paříži.