Henri-Jean Guillaume "Henri" Martin byl francouzský malíř narozený 5. srpna 1860 v Toulouse. Začal svou kariéru na Toulouské škole výtvarných umění pod vedením Julese Garipuye a Henryho-Eugèna Delacroixe. V roce 1879 se přestěhoval do Paříže, kde studoval v ateliéru Jeana-Paula Laurense a získal první medaili na pařížském Salonu v roce 1883. V roce 1884 se oženil s Marií-Charlotte Barbarouxovou.

Po obdržení stipendia cestoval do Itálie, kde studoval díla mistrů jako Giotto a Masaccio. Jeho pointilistický přístup byl oceněn zlatou medailí na Salonu v roce 1889. Během své kariéry získal řadu ocenění, včetně rytířství Čestné legie v roce 1896 a komandérství v roce 1914. Na Světové výstavě v roce 1900 obdržel Velkou cenu.

Henri Martin byl známý svými postimpresionistickými obrazy a spřátelil se s Augustem Rodinem. Byl zvolen členem Académie des Beaux-Arts v roce 1917. Kvůli své introvertní povaze se odstěhoval z Paříže a zakoupil Domaine de Marquayrol v blízkosti Cahors, kde strávil pozdní léta svého života. Zemřel 12. listopadu 1943.

Jeho díla jsou významnou součástí veřejných sbírek, a to zejména v institucích jako Elysejský palác, Sorbonna, Hôtel de Ville de Paris, Palais de Justice de Paris a Capitole de Toulouse. Musée des Beaux-Arts de Bordeaux a Musée des Augustins také vlastní rozsáhlé sbírky jeho prací. Henri Martin měl čtyři syny, z nichž Claude-René Martin a Jacques Martin-Ferrières se stali také malíři.