Antonín Michalčík byl český malíř, grafik, typograf a pedagog, narozený v Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině. Studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde měl příležitost učit se od významných malířů Oldřicha Blažíčka a Cyrila Boudy. Před druhou světovou válkou navštěvoval i pražskou Ukrajinskou akademii, kde ho vedl malíř Jan Ivan Kulec.

Po válce pokračoval ve studiích na Karlově univerzitě v oboru dějin umění a estetiky. Stal se též pedagogem a působil více než deset let na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vyučoval kreslení a dějiny umění.

Michalčíkova tvorba zažila vrchol v druhé polovině 40. let, kdy vystavoval úspěšně v pražských galeriích. Kromě malby byl také vyhledávaným knižním ilustrátorem. Jeho ilustrace byly publikovány v dětských knihách, například v roce 1948 v knize "Opička z Klamovky" od Oldřicha Hlaváčka.

Ve Vilímkově vydavatelství ilustroval Michalčík příběhy pro děti a mládež, jako například "Darebák" od nakladatelství Družstevní práce. V padesátých letech pracoval jako scénický výtvarník v pražském Národním divadle. Na podzim roku 1958 měl samostatnou výstavu v galerii Nová síň.

V šedesátých letech se věnoval pedagogické činnosti a knižním ilustracím. Spolupracoval s edicí Karavana Státního nakladatelství dětské knihy na ilustracích k antologii polských vědeckofantastických povídek "Rakety z tantalu" (1964).

Michalčík byl znám svým expresivním a záhadným stylem, využívajícím inspiraci mytologickými příběhy. Jeho díla nesla atmosféru bolesti, smutku a tajemna, oslovovala diváky svými emocemi a nadějí. Jeho tvorba byla prezentována na výstavách v osmdesátých letech a později v roce 1990, kde byl představen průřez jeho uměleckou kariérou. Antonín Michalčík zemřel v roce 1998, a jeho díla jsou převážně součástí soukromých sbírek a galerií.