Miroslav Pangrác se narodil 16. října 1924 v Rakovníku. Svůj umělecký talent projevoval již v mládí a první vzory nacházel v dílech akademického malíře Aloise Kalvody. Ovlivněný tímto umělcem začal malovat podle pohlednic s jeho obrazy. První výstavy pořádal na půdě rodinného domu a některá ze svých děl dokonce prodával.

Po ukončení měšťanské školy v roce 1941 pracoval v keramické dílně Františka Nonfrieda, kde maloval ornamenty na hrnky a vázičky. Později se začal věnovat modelování plastik a portrétů z hlíny. I přesto, že byl nuceně nasazen v dole Loužek nedaleko Lužné na Rakovnicku, v roce 1944 byl přijat na keramickou školu v Bechyni. Po skončení druhé světové války se připravoval na vstup na Akademii výtvarných umění v Praze, kde později studoval pod vedením profesorů Jana Laudy a Karla Pokorného.

Pangrác se stal členem spolku Mánes a našel zázemí v ateliéru pražského hotelu Gráf. Specializoval se na portréty významných osobností a dětské portréty. Jeho díla, jako například "Dítě v šátečku – Víťánek" a "Gábinka," získala velkou pozornost. V roce 1960 vyhrál soutěž o návrh pietního místa v Rotterdamu, které je posledním odpočinkem Františka Škroupa, autora české národní hymny.

Miroslav Pangrác zemřel 19. června 2012 v rodném domě v Rakovníku. Je pohřben v urnovém háji na Městském hřbitově v Rakovníku. Ocenění za jeho umělecký přínos mu byla udělena již za života, a to v podobě výroční ceny SČVU a ČVFU v roce 1983, kdy byl také jmenován zasloužilým umělcem.