Emil Paulovič se narodil 7. března 1922 v Leopoldově.

Malbu studoval v letech 1940–1945 na výtvarném oddělení Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě u Martina Benky, Gustáva Mallého, Jána Mudrocha a Maxe Schurmanna. 
Za studií se připojil k trnavské skupině Generácia 1919 a brzy debutoval na bratislavské výstavě „Najmladší slovenskí výtvarníci“, roku 1946 pak vystavoval spolu se Štefanem Cpinem.

K divadlu měl blízko od mládí: navrhoval scény i kostýmy pro ochotnické soubory a po roce 1946 působil jako scénograf ve Zvolenu, Banské Bystrici, Martině a Trnavě, kde se občas objevil i na jevišti jako herec.

Ve volné tvorbě se soustředil na lyrickou krajinomalbu, kyticová zátiší a portréty, v nichž zachycoval atmosféru rodného kraje.
V osmdesátých letech uspořádal řadu autorských výstav, z nichž největší retrospektivu k šedesátinám hostilo Západoslovenské muzeum v Trnavě roku 1982.

Motiv domova se dále odrážel v cyklu výstav „Moja domovina“, „Cesty a návraty“ či „Obrazy domova“ na sklonku osmdesátých a počátkem devadesátých let v Piešťanech, Leopoldově a Hlohovci.

Emil Paulovič zemřel roku 2004 v Piešťanech.