Zdeněk Bouše se narodil 8. srpna 1928 v Kasejovicích. Byl českým malířem, grafikem a sochařem. Za války byl totálně nasazen a po jejím skončení se vyučil sazečem v pražské tiskárně. V letech 1945–1949 studoval na Státní grafické škole u profesora Josefa Beneše a krátce také sochařství na VŠUP u profesora Josefa Wagnera. Jeho spolužákem a blízkým přítelem byl Vladimír Boudník, s nímž vedl obsáhlou korespondenci. Bouše žil a pracoval převážně v Praze, často se živil jako dělník, a jeho dílo bylo ovlivněno traumatem války a existenciální úzkostí. V 60. a 70. letech se jeho tvorba vyznačovala kubizující lyrickou abstrakcí a minimalistickými přístupy inspirovanými zenovou filosofií. Mezi jeho významné práce patří portréty osobností, jako byli Bohumil Hrabal nebo Václav Lohniský, a cyklus monotypů "Divadelní tematika". Zdeněk Bouše zemřel 19. února 1997 poblíž Prahy.