Jakub Tomáš, narozený v roce 1982, vyniká na české umělecké scéně jako výrazný malíř nejmladší generace. Jeho práce se zaměřuje na aktualizaci tradičního média závěsného obrazu pro současnou dobu. Přistupuje k obrazu jako k živé otevřené struktuře, kterou je třeba neustále zkoumat a zpochybňovat, aby mohla být znovu nastolena ve své platnosti.

Autor postupně přijal principy, které mu umožňují kriticky se vztahovat k obecnějším problémům, nikoliv pouze k malířským otázkám. Jeho teze často souvisejí s etickou rovinou masově reprodukované a šířené vizuality, která může ohrozit vztah umělce k dějinám umění a k vlastní práci, a hrozí tak vzájemným odcizením.