Rudolf Valenta, narozený 27. září 1929, byl významnou postavou českého konstruktivismu. Ve svém tvůrčím procesu se v počátcích inspiroval členy Klubu konkrétistů, kde patřil k významným osobnostem jako Arsén Pohribný, Radoslav Kratina či Eduard Ovčáček.

Šedesátá léta strávil v Ostravsku, kde měl blízký kontakt s průmyslovým prostředím hutí. Tato zkušenost ho vedla k využívání železa jako základního materiálu pro své prostorové objekty. Zúčastnil se organizace Prostorových forem, významného ostravského sympozia kovové plastiky v roce 1967, kde vznikla řada důležitých uměleckých děl.

Jeho díla byla charakterizována promyšlenou kompozicí a geometrickou strukturou. Často využíval základní geometrické tvary, jako jsou kruh, čtverec nebo trojúhelník, a jejich vzájemné kombinace vytvářely architektonické koncepty. Zvláště zajímavá byla jeho interakce s divákem pomocí různých prvků, jako jsou kov, barvy, světelné efekty a zvuky, které byly součástí některých jeho projektů, jako byl Labyrint nebo Virtuální prostory.

V roce 1970 emigroval do Londýna a od roku 1974 žil v Berlíně. Jeho práce zahrnovaly širokou škálu technik, jako byly kresba, grafika, objekty z různých materiálů, fotografie a digitální koláže. Jeho díla byla známá pro svou promyšlenou kompozici, čistotu zpracování a pocit řádu a harmonie.

Zemřel 7. května 2015.