Mary Duras byla česko-rakouská sochařka, narozená 10. května 1898 ve Vídni. Vynikala mezinárodním působením a úspěchy, stala se jednou z nejúspěšnějších výtvarných umělkyň, spojených s Československem.

Narodila se do rodiny českých Němců Adolfa Durase a Johanny Mysyk. V roce 1916 začala studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u sochaře Josefa Drahoňovského a o tři roky později byla přijata na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala sochařství v ateliéru Jana Štursy. Po ukončení studií v Praze v roce 1922 cestovala s malířem Maximem Kopfem do Drážďan, New Yorku a Paříže. Do Československa se vrátila v roce 1927 a byla manželkou Maximiliana Kopfa v letech 1927–1933. Po druhém manželství s Arnoldem Schückem v roce 1938 opustila Československo a během války pobývala v Anglii. Po válce se vrátila do Prahy, ale v roce 1963 odešla do Západního Německa, kde se usadila v Hamburku. Po smrti manžela v roce 1974 se přestěhovala do Štýrského Hradce, kde zemřela v roce 1982.

Její sochařské dílo se zaměřovalo zejména na ženské figurální náměty, především akty a portréty. Mary Duras byla jednou ze dvou prvních žen přijatých na Akademii výtvarných umění v Praze. Vytvořila monumentální pískovcovou sochu Evy (1929–1930), umístěnou v zahradě funkcionalistické vily v Praze. Mezi její další významná díla patří socha Dívka v okně a busty Winstona Churchilla, Edvarda Beneše a Jana Masaryka.

Mary Duras se účastnila významných uměleckých skupin a výstav, včetně Bienále v Benátkách a Světové výstavy v Paříži v roce 1937. Po druhé světové válce vytvořila busty významných osobností v Anglii. Její dílo bylo charakterizováno jako mající smysl pro přirozenou monumentalitu tělesnosti a vyhýbající se reflexi, evokující fyzickou krásu zahleděním do životního děje.

Mary Duras zanechala výtvarně významnou stopu v česko-rakouském uměleckém prostředí a stala se jedním z výrazných jméno ve světě sochařství.

Zemřela 12. srpna 1982 ve Štýrském Hradci.