Bernard Aubertin se narodil 29. července 1934. Jeho umělecká kariéra začala v období mezi lety 1955 a 1957 během studií v pařížském ateliéru. V tomto období byl ovlivněn kubistickými a futuristickými díly předválečné avantgardy, což se odráží v jeho raných portrétních skicách a krajinářských studiích.

Klíčovým okamžikem v Aubertinově kariéře byla návštěva ateliéru Y. Kleina v Paříži v roce 1957. Fascinován Kleinovými zářivě modrými monochromními reliéfy, Aubertin adoptoval modrou barvu do své tvorby. Pro Kleina byla modrá zosobněním pozitivní energie a duchovního rozměru.

Od roku 1960 začal Aubertin věnovat svou tvorbu intenzivní červené barvě. Považoval ji za dualitní barvu, která vyvolává pocity spojené s napětím, násilím a krutostí, zatímco zároveň reprezentuje barvu absolutní čistoty. Jeho reliéfní struktury z hřebíků, vytvořené od roku 1960, vnášejí do červené masy pohyb, dynamiku a chaos.

V roce 1961 se Aubertin připojil k mezinárodnímu hnutí Zero, kde sdílel s programovými tendencemi v užívání různých materiálů. Jeho práce zahrnuje dřevo, kov, sirky, vodu, hřebíky, kovové drátky, pudr a popel.

Aubertinovo dílo není omezeno pouze na malbu. Paralelně s hřebíkovými reliéfy vytvářel obrazy a objekty, které formoval a dotvářel působením ohně. Kompozice z seskládaných sirek byly v konečné fázi procesu zapáleny, a ohořelé zbytky získaly metafyzický charakter, dokumentující destrukci v časové ose.

Od 80. let začal Aubertin používat i černou, zlatou a modrou barvu, zejména ve svých haptických a gestických malbách. Jeho práce jsou zastoupeny v renomovaných kolekcích a státních institucích po celém světě. Bernard Aubertin zemřel 31. srpna 2015.