Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v Praze. Studoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde se věnoval filozofii a estetice. Během svého života se stal významným českým prozaikem, věnujícím se především psychologické próze, která zkoumala téma úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím.

Jeho dílo, zejména romány, často nesouvisí s jeho vlastními zkušenostmi, a postavy v jeho příbězích mají silnou autobiografickou podstatu. Fuksovo psaní se zaměřovalo na témata spojená s druhou světovou válkou a holokaustem, což bylo silně ovlivněno jeho osobními zážitky a vnímáním světa kolem něj.

Ladislav Fuks se proslavil jako autor, který se nebojí zkoumat temné stránky lidské psychiky a společnosti. Jeho postavy často odrážejí senzitivní, slabé postavy, které procházejí vnitřními konflikty a touží po citovém přátelství. Jeho dílo je rovněž známé pro mistrovství v používání symbolů, alegorií a náznaků.

Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze, ale jeho literární odkaz přetrvává díky jeho důležitému příspěvku k české literatuře.