Abraham Godijn, také známý jako Abraham Godyn, se narodil kolem roku 1655 nebo 1656 v Antverpách a zemřel po roce 1724. Málo se ví o jeho životě, ale pravděpodobně studoval u malíře Hendrika Herregoutse. V roce 1681 se stal členem společenství mladých mužů v Antverpách a následně odcestoval do Itálie, kde získal titul "Malíř kanceláře jeho císařského a katolického veličenstva."
V roce 1690 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako dvorní malíř a spolupracoval na freskách v Trojském zámku, na nichž pracoval i se svým bratrem Izaakem a dalšími umělci. V roce 1711 se vrátil do Antverp, kde se stal členem místního uměleckého spolku. V roce 1723 zastával post děkana v antverpské gildě romantiků.
Godijnovo dílo je převážně známo díky jeho freskám v Trojském zámku, které jsou považovány za vynikající příklady barokní fresky v severní Evropě. Jeho práce zdůrazňují iluzionistické efekty a vyprávějí triumfální příběh habsburské dynastie. Kromě toho namaloval sérii sedmi svátostí pro klášter sv. Martina v Pontoise, která dnes zdobí katedrálu v Pontoise.
Abraham Godijn, také známý jako Abraham Godyn, se narodil kolem roku 1655 nebo 1656 v Antverpách a zemřel po roce 1724. Málo se ví o jeho životě, ale pravděpodobně studoval u malíře Hendrika Herregoutse. V roce 1681 se stal členem společenství mladých mužů v Antverpách a následně odcestoval do Itálie, kde získal titul "Malíř kanceláře jeho císařského a katolického veličenstva."
V roce 1690 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako dvorní malíř a spolupracoval na freskách v Trojském zámku, na nichž pracoval i se svým bratrem Izaakem a dalšími umělci. V roce 1711 se vrátil do Antverp, kde se stal členem místního uměleckého spolku. V roce 1723 zastával post děkana v antverpské gildě romantiků.
Godijnovo dílo je převážně známo díky jeho freskám v Trojském zámku, které jsou považovány za vynikající příklady barokní fresky v severní Evropě. Jeho práce zdůrazňují iluzionistické efekty a vyprávějí triumfální příběh habsburské dynastie. Kromě toho namaloval sérii sedmi svátostí pro klášter sv. Martina v Pontoise, která dnes zdobí katedrálu v Pontoise.